T–Boyz: Beruška

9. listopad 2022

Že u nás existovala pěvecká i taneční sestava s názvem T – Boyz ví dnes už jen její skalní fanoušci a příznivci českých voicebandů. Jejich boom nastal v devadesátých letech a dnes po nich zbylo už jen pár hitů. A který zůstal po T- Boyz?

Vzpomínáme-li na populární hudbu devadesátých let, je samozřejmé, že nám na mysl přijde souvislost s chlapeckými kapelami. Tou první jsou Backstreet Boys. Kluci s hezoučkými tvářemi se ve světě showbyznysu objevili v roce 1993. Rázem se z nich stal nejúspěšnější boy band v historii.

Ani čeští producenti nezaháleli a po obrovském úspěchu dalších chlapců skupin Take That a Westlife, o dalších nemluvě, se pokusili o domácí verzi stejného hudebního koktejlu. Tak v roce 1997 spatřila světlo světa skupina T-Boyz, která se postupně rodila už od roku 1992. V roce 1999 přibrali do skupiny zpěváka Roberta a v kvartetu pak připravili materiál na novou desku.

Úspěšná byla především jejich píseň Beruška. Byla to tzv. 13. písnička na desku, to znamená písnička, se kterou se nepočítá a je to spíš taková výplň. Tenkrát ještě neexistovaly streamovací služby a internet, takže se dělalo album, které muselo mít minimálně 46 minut. A tak se dělaly hity a výplně. Beruška byla výplň, která si začala žít vlastním životem a stalo se z ní to, co se z ní stalo, jak vzpomínal jeden ze čtveřice Petr Vojnar. Po letech, kdy už T- Boyz nevystupují, je to jejich nejžádanější píseň. V roce 2004 se T – Boyz, kteří se původně jmenovali Technoboys, rozpadli. Beruška zůstala.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser