Tady je Plzeň! 80 let příběhů
Plzeň. Svůj rozhlas si vzít nedali. Lidé bránili vysílání do poslední chvíle
Celý seriál:
Je 21. srpna 1968 a Československo se probouzí do dne, který změní jeho dějiny. Sovětská vojska překročila hranice a míří na důležitá místa v zemi, včetně studií Československého rozhlasu. Ta jsou postupně vypínána.
V plzeňském rozhlase panuje napětí, ale také odhodlání pokračovat ve vysílání. Za mikrofonem sedí hlasatel Karel Sedláček, který svým klidným hlasem informuje posluchače o aktuálním dění. Na náměstí Míru před budovou rozhlasu se shromažďují obyvatelé Plzně. Muži, ženy, studenti – všichni odhodláni bránit svůj rozhlas, svůj zdroj informací. Vytvářejí živý štít kolem budovy, připraveni čelit okupantům.
Uvnitř budovy se zaměstnanci snaží udržet vysílání co nejdéle. Technici pracují nepřetržitě, aby zajistili spojení s dalšími městy a šířili aktuální informace. Plzeňské studio se stává důležitým bodem odporu, protože jeho signál dosahuje i do oblastí, kde už byla ostatní média umlčena. Navzdory očekávání sovětské jednotky plzeňský rozhlas neobsazují. Díky vyjednávání a možná i váhání velitele okupačních jednotek zůstává studio v provozu. Vysílání pokračuje a to dodává lidem naději a odvahu.
Svět
Svět se k srpnové okupaci nepostavil jednotně. Západní Evropa a Spojené státy nechtějí poškodit zlepšující se vztahy se Sovětským svazem, proto jejich protesty proti okupaci nejsou tak hlasité. Naopak překvapí Čína a Rumunsko, které ústy svých komunistických vůdců Mao Ce-tunga a Nikolaje Chauchesca označí ruskou invazi za akt porušení mezinárodního práva a práva na sebeurčení. Ministerstvo vnitra odhaduje, že v letech 1968 až 1969 opustilo území Československa až 80 tisíc lidí. Ve chvíli, kdy nový šéf československých komunistů Gustav Husák prohlásí, že hranicu je treba zatvoriť lebo hranica nieje korzo, se země znovu uzavírá.
V budově Českého rozhlasu Plzeň připomíná tyto události pamětní deska. Příběh Karla Sedláčka a jeho kolegů zůstává symbolem odvahy a odhodlání v těžkých časech.
Srpen 1968 znamenal konec nadějí na demokratizaci Československa, když vojska Varšavské smlouvy násilně potlačila reformní proces Pražského jara. Okupace ukázala, že Sovětský svaz nedovolí žádné odchylky od svého režimu a utvrdila zemi v dlouhé normalizaci. Lidé, kteří doufali ve svobodu, se museli smířit s represí nebo odejít do exilu. Naděje na změnu byly zadupány na dalších dvacet let, až do sametové revoluce v roce 1989.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
