Tajemní fextové i pracovní tábor. To byla brdská obec Kolvín
Jednou z nejstarších obcí, která se nacházela v centrální části středních Brd byla obec Kolvín. Rozkládala se v nadmořské výšce více jak 650 m nedaleko Padrťských rybníků a hory Palcíř. K místu se váže celá řada zajímavých pověstí.
„Známe odtud pověsti například o tajemných fextech, kteří Kolvín navštívili údajně v 18. a 19. století. Fextové byli potulní myslivci, někdy též vysloužilí vojáci, kteří měli být nezranitelní. Místní obyvatelé byli svědky několika zajímavých jevů. Pověsti o jejich nezranitelnosti vycházejí z období třicetileté války. Měli na sobě mít fextové tabulky nebo šňůrky, na nichž byla napsána různá zaklínadla,“ uvedl vedoucí Muzea Středních Brd ve Strašicích Tomáš Makaj.
Obec Kolvín je ale zajímavá i bez pověstí. Byla založena již v období 13.-14. století. „V roce 1939 byl nalezen poklad na tehdejší zahradě čp. 31. Bylo zde nalezeno velké množství feniků, asi 816 kusů. Poklad byl datován do roku 1250,“ sdělil Makaj. O historii místa turisty informuje informační cedule v rámci naučné stezky Okolím Padrťských rybníků, konkrétně zastavení s názvem Kolvín – stěhování od čerta k ďáblu. Zastavení ukazuje také rozsah někdejší obce a zmiňuje období nacistické okupace.
Tehdy byla obec poprvé vysídlena. „Nad Kolvínem se nacházel původně internační tábor, který měl být předělán na tábor koncentrační. Roku 1941 však došlo k větrné kalamitě, kdy bylo poničeno velké množství dřeva, tudíž se z něj stal tábor pro pracovní síly. K tomuto účelu poté sloužila i samotná obec, odkud byli občané vystěhováni,“ řekl vedoucí muzea. K definitivnímu vysídlení a konci obce došlo pak v 50. letech 20. století v rámci rozšiřování vojenského újezdu Brdy.
To, kterou pozoruhodnou drobnou památku tady dodnes najdete, se dozvíte v reportáži.
Vzdálenost od Plzně: cca 35 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
