Tajemství koření
Nejkvalitnější plave na vodě kolmo, nebo se potopí. Řeč je o hřebíčku
Vůně hřebíčku je prostě nezaměnitelná. Stejně tak jeho uplatnění v kuchyni. Všichni jej známe jako součást koření na svařené víno, skvělý je ale i ve slaných pokrmech v čele s kari.
Co je hřebíček zač? Jde o poupě tropického stromu česky zvaného hřebíčkovec. Původně hřebíček pochází z Indonésie, dnes se pěstuje i v dalších tropických oblastech. Podle Martina Havlíka pochází nejkvalitnější hřebíček ze Zanzibaru, Madagaskaru, Tasmánie a Srí Lanky.
„Poupata se nejčastěji sklízí ručně. Mají to na starost česáči na žebřících, kteří hřebíček trhají z vysokých stromů. Pak se koření suší na slunci, záleží na počasí, jak bude kvalitní, aby neuschl moc rychle ani pomalu“, říká Havlík.
Když poupě uschne ideálně, je jeho hlavička světle hnědá. Celý hřebíček je poměrně těžký. Podle toho také poznáte, jak kvalitní hřebíček jste si domů z obchodu přinesly. Ten nejlepší hřebíček se ve vodě buď zcela potopí, nebo plave svisle hlavičkou vzhůru.
Hřebíček je plný éterických silic
Silic je v hřebíčku opravdu hodně, proto by se měl používat jen v malém množství. Jeho svíravá chuť má i dezinfekční účinky, kvůli tomu je hřebíček také součástí některých zubních past. Ale zpátky do kuchyně. V našich končinách hřebíček určitě patří do sladkých jídel. Tady je jeden oblíbený recept Martina Havlíka na lehký sladký dezert.
„Nakrájíte kyselá jablíčka a svaříte je v bílém víně, nebo jablečném moštu s hřebíčkem a osladíte podle chuti. Pak už jen zahustíte vanilkovým pudinkem a je hotovo“, prozrazuje svůj recept Martin Havlík.
A co slaná kuchyně?
Ve středověku, kdy se k nám hřebíček spolu s dalším exotickým kořením dostal, ho šlechta ve svých kuchyních používala i naslano. Zkuste zaexperimentovat sami. Můžete zkusit přidat hřebíček a skořici k dušenému masu. Uvidíte, jak si voňavý hřebíček rozumí i se slanými omáčkami. Klasikou je pak použití hřebíčku v oblíbeném kari.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
