Taneční pořádky staré Plzně
Malé vějíře, knížečky, kabelky nebo náramky – takzvané taneční pořádky, které byly v minulosti nezbytnou součástí každého plesu, mívaly různé podoby. V Národopisném muzeu Plzeňska se jich dochovala pěkná sbírka a jsou dodnes cenným dokladem propracovaných pravidel chování a etikety Plzeňanů v 2. polovině 19. století a na začátku 20. století.
Etnografická podsbírka Západočeského muzea v Plzni spravuje velké množství sbírkových fondů. Jedním z nich je i fond Tiskopisů, ve kterém je mimo jiné uloženo mnoho set kusů tanečních pořádků. Tyto převážně dámské doplňky jsou datovány do 2. poloviny 19. a počátku 20. století a reflektují hojný společenský život v Plzni v dané době. Taneční pořádky jsou jedním z dochovaných dokladů propracovaných pravidel chování v 19. století, kdy etiketa přísně řídila vztahy mladých mužů a žen. Taneční pořádky sloužily jako programy plesů a byly běžně součástí vstupenky na ples. Do tanečních pořádků si návštěvníci plesů zaznamenávali své taneční partnery.
Taneční pořádky jako módní doplněk
Taneční pořádky bývaly vždy opatřené datem konání, názvem společenské akce a pořadím tanců, ke kterým si tanečníci zadávali své protějšky. Někdy bývaly rozdělené na taneční část před a po půlnoci. Tyhle malé módní doplňky byly velice originální a různorodé co se týče materiálu nebo techniky zpracování a byly zároveň také oděvním doplňkem a ozdobou. Vyráběly se z různých materiálů, nejčastěji šlo o kombinování papíru, kovu, textilií, pírek a podobně. Měly různé tvary - někdy připomínaly malé knížečky (mnohdy potažené sametem), někdy byly vyrobené jako vějíře, náramky, drobné kabelky nebo dokonce jako maličké jízdní kolo. Některé taneční pořádky byly doplněné i krátkými verši. Součástí tanečního pořádku byla vždy i drobná tužka.
Taneční pořádky si dámy zavěšovaly k pasu večerních toalet nebo ke kabelkám. Pánové si taneční pořádky jednoduše zahákli do knoflíkových dírek sak nebo vest. V Národopisném muzeu Plzeňska jsou ve sbírkách dochované taneční pořádky např. z plesu Měšťanské besedy v Plzni, z věnečku Ústřední matice školské, z prvního plesu Klubu českých obchodníků v Plzni, z plesu abiturientů České reálky v Plzni, z plesu poštovních zaměstnanců a podobně.
Výstava Čarovný svět vějířů
V dřívějších dobách byly taneční pořádky součástí každého plesu nebo větší kulturní akce, na které se tančilo. Dnes se s nimi už běžně nesetkáváme, ale prohlédnout si je tu a tam můžete u příležitosti některé z výstav. Aktuálně třeba na výstavě nazvané „Čarovný svět vějířů“ umístěné v Západočeskému muzeu v Plzni. Kromě tanečních pořádků jsou na ní k vidění i další zajímavé předměty ze sbírek Západočeského muzea v Plzni, Středočeského muzea v Roztokách u Prahy i ze soukromých sbírek. Výstava je přístupná až do 26. 2. 2023.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
