Tetřívkovi dává naději revitalizace rašelinišť na Šumavě

4. říjen 2021

Přežije tetřívek obecný na Šumavě? To je těžká otázka, protože tento kriticky ohrožený druh nezažívá zrovna dobré časy nejen na Šumavě, ale také v Krušných Horách a i v Krkonoších, kde se mu vždy docela dařilo. 

Tetřívek obecný má velké nároky na místo, ve kterém žije, kde se rozmnožuje a vyvádí svá mláďata. Dá se říci, že pro každou část roku vyžaduje trochu jiné životní prostředí.

„On potřebuje louky, pastviny, kde toká a kde má přehled. Ideálně aby tam nebyly žádné stromy, kam zahřaduje jestřáb. Vyhovuje mu, když se to seče, když tam není stařina. Potom potřebuje něco mezi tím, kde slepice hnízdí a vyvádí mláďata, potřebuje mít dostatek bobulonosných, jako borůvky, vřes, vlochyně bahenní, klikvy. A potom potřebuje nízké březové porosty – udává se do pěti metrů výšky, prostě mladé. Dále potřebuje vysoké porosty, kde v zimě nocuje. On je pecivál, moc se nepohybuje – celý život tráví do kilometru a půl od tokaniště. Všechnu tuto mozaiku potřebuje mít na hodně malé ploše. A to je u nás v málokterých místech," vysvětluje ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.

Takové prostředí se na Šumavě přirozeně vyskytovalo do přelomu 19. a 20. století, než se začaly razantně odvodňovat mokřady, které právě takové podmínky tetřívkovi nabízely. Po té mu potřebné podmínky pro jeho život připravili sami lidé, kteří obhospodařovali Šumavu na malých políčkách, lukách. Po roce 1950, kdy se z velké části Šumavy stalo nepřístupné hraniční pásmo, kdy zarůstaly dříve obhospodařované plochy, začaly pro tetřívka krušné časy. Správa Národního parku Šumava se tak snaží pro něj vytvořit co nejlepší životní prostředí a tak třeba na Knížecích Pláních na Borovoladsku na bezmála 30 hektarech obnovila bezlesní plochy, které zde udržovali místní obyvatelé do 50. let minulého století. A nejen to.

„Velké pozitivum je revitalizace rašelinišť, to mu dává naději. U nás na Šumavě je vázaný už pouze na primární rašelinné biotopy. Takže u nás přežije pouze, když tyto biotopy budou v pořádku. Využívá i okolí, takže je důležité citlivé zemědělské využívání. Ne aby tam zimoval dobytek nebo se pásl dobytek v době toku a podobně," vysvětluje Aleš Vondrka. Neméně důležitou součástí je také klid, který mu musí dopřát turisté a fotografové hlavně v době zimování a v době páření, tedy toku. Tím mu pomůžeme mi všichni.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio