Tlející dřevo má v lese obrovský význam

8. prosinec 2020

Ponechávat nějaké dřevo v lesích k zetlení nebo vše vytěžit a ekonomicky zhodnotit? To je otázka, která mezi odborníky, zvláště správci hospodářských lesů, budí vášnivé debaty. Důvodem jsou totiž peníze, protože ponechání každého kubíku dřeva v lese, vlastníkovi způsobuje ztrátu. Ovšem přínos pro ekosystém je zásadní.

V běžném hospodářském lese se v rámci jeho využití hledí doslova na každou větev. A tak, když dojde na kácení stromů, využije se všechno, včetně i těch větví, které se seštěpkují a odvezou. V lesním porostu tak, kromě pařezů, nezbyde nic, co by mohlo sloužit, zjednodušeně řečeno, jako hnojivo. Ponechání nějaké dřevní hmoty je totiž, hlavně z hlediska, koloběhu živin v půdě, velmi důležité.

Tlející dřevo na Šumavě

Lesní půda se pěstováním vyčerpává a navíc, jak zmiňuje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel, imisní zátěž, která byla intenzivní hlavně ve druhé polovině 20. století, zásadně okyselila i lesní půdy v celé republice. „Tím, že ponecháváme dřevo k zetlení, zmírňujeme dopady okyselení půd v minulosti. Živiny, které jsou v tlejícím dřevě obsažené, pomáhají vyrovnávat negativní důsledky právě té síry, která se poměrně hodně dostávala do půdy.“

Jenže tlející dřevo v lese má další nezastupitelné vlastnosti, které ničím nejdou nahradit. Rozkládající se kmeny, nebo větve jsou domovem mnohých brouků a hlavně hub, které pomáhají to dřevo rozložit a tím uvolňovat tolik potřebné živiny do půdy. A je tu ještě neméně důležita vlastnost – zadržování vody v krajině.

„To dřevo, pokud tam zůstane, zpočátku mechanicky vytváří bariéru, malinkou přehrážku, za kterou se může vytvořit malá tůňka nebo louže – stačí prostě malý prostor, který zachytí určité množství vody a pokud těch kmenů je hodně, tak se to nasbírá a tento moment dokáže zlepšit vodní zádržnou kapacitu půdy. A po té, když se dřevo rozkládá, stává se více porézní, dokáže nasávat půdní vlhkost, tak že i v tom samotném rozkládajícím se dřevě se váže poměrně hodně vody," dodává Jan Kozel.

Na tlejících kmenech rostou nové dřeviny

Malé smrčky vyrůstající na tlejícím kmeni

Ve výčtu výhod tlejícího dřeva můžeme pokračovat dál. Pomáhá s přirozenou obnovou lesa, protože rozpadající se kmeny obsazují semena hlavně smrku, ale i jiných dřevin, na kterých pak rostou. Správa Národního parku Šumava proto ponechává dřevo k zetlení hlavně v bezzásahových oblastech, ale i v těch, kde probíhají lesnické činnosti. Každoročně se v lesích nechají desítky tisíc metrů krychlových dřeva – výsledkem je, že i v zásahových částech NPŠ je třikrát až čtyřikrát více tlejícího dřeva než je celostátní průměr.

Dříví k zetlení, to aktivně vyrobené, to se začalo vyrábět v druhé polovině 90. let. Dnes se s těmi kusy můžeme setkat, vidíme, že jsou poměrně hodně rozložené, takže můžeme posuzovat proces rozkladu toho dřeva, můžeme vidět, jak je kolonizují houby, jak je kolonizuje ta přirozená obnova a to jsou asi ty nejmarkantnější projevy, které může vidět každý návštěvník.“

V současnosti Správa Národního parku Šumava ponechává v lesích k zetlení ty kusy stromů, které se nejhůře prodávají, tedy špičky nebo naopak tlusté oddenky stromů, či poškozené části kmenů. Nevýhodou je ekonomická náročnost, ale v lesích obecně jde přeci i o trvalé udržení nebo zlepšení půdních vlastností a odolné lesy. Šumava v tom jde příkladem.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.