Turistika na Šumavě byla na začátku 90. let dobrodružstvím. Chyběla infrastruktura

17. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tudy vede přímá a strmá cesta rovnou k Černému jezeru

Stovky kilometrů proznačených turistických tras, desítky kilometrů upravených cyklostezek, hotely, penziony, restaurace, půjčovny kol, koloběžek, rozhledny, infocentra, návštěvnická střediska. To je dnešní standard turistické vybavenosti v Národním parku Šumava, na kterém se podílí Správy Národního parku, obce a místní podnikatelé. Před třiceti lety, kdy vznikl Národní park Šumava, si o takovém standardu mohli návštěvníci nechat jen zdát.

Turistika na území Národního parku Šumava byla v první polovině devadesátých let, docela dobrodružstvím. Hlavně v letech 1990 a 1991. Čtyřicet let zavřené území, které střežili vojáci, se najednou otevřelo veřejnosti. Přijely statisíce lidí, které zaplavily Šumavu. Jenže, chyběla veškerá infrastruktura hlavně v oblastech tzv. za dráty, kam byl do roku 1990 zapovězený vstup. Na přístupném území současného Národního parku Šumava tak existovalo jen asi 135 km značených turistických tras.

Výroba poválkového chodníku na Jezerní slati. V pozadí dodnes stojící vyhlídka

„V roce 1990 se na otevřené území okamžitě zaměřil Klub československých turistů, který byl znovuzaložený a jeho cílem bylo proznačit trasy do předválečného stavu. Což v praxi úplně možné nebylo, ani fyzicky, protože řada cest zmizela, některé zase přibyly. Ale dá se říci, že už v roce 1990 velké množství tras KČT proznačil a za založení parku potom začal osazovat směrovky. To bylo až druhotné. V prvním roce přibyly značky na stromy a následně byly osazovány směrovky a rozcestníky," říká Josef Štemberk ze Správy Národního parku Šumava.

Síť značených turistických stezek na území Národního parku Šumava čítá více než 400 kilometrů a od začátku 90. let se změnila jen lehce – vznikem nějaké naučné stezky, vyhlídky nebo rozhledny, či návštěvnického centra. Následně po té vznikala i síť cyklotras, která z velké části kopíruje turistické cesty. Na přelomu milénia se začalo stále hlasitěji mluvit o vybudování cyklostezky, která by vytvořila šumavskou cyklomagistrálu a spojila by západní část Šumavy s jihem. Zvolena byla dálková cyklotrasa č. 33, která v národním parku měří přes 100 km.

„Od Gerlovy Huti došlo postupně k přeložení této cyklotrasy mimo veřejnou komunikaci až k Srní a bylo vybudováno 25 nových kilometrů cyklostezky," dodává Josef Štemberk.

Na území Národního parku Šumava se v průběhu devadesátých let a první let 21. století proznačovaly také běžecké stopy, které postupně začaly obce či spolky strojově upravovat. Dnes mohou lyžaři vyrazit na bezmála 500 km značených běžeckých tras na Šumavě, z nichž část je strojově upravovaná.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio