V Brdech najdete místa, která byla domovinou vlků

25. září 2020

Krajina Brd, naší nejmladší Chráněné krajinné oblasti, byla v minulosti poměrně divoká. Ještě v 18. století se zde vyskytovali například vlci, divoké kočky a další zvěř, kterou jsme my lidé vyhnali či zcela vyhubili.

Při procházce současnými brdskými lesy se člověk pravděpodobně nemusí obávat toho, že by zde potkal vlka. V takovém 17. a 18. století to ale tak bezpečné místo ještě zcela nebylo. Vlci nebyli v Brdech vůbec ojedinělou záležitostí a poddaní například zbirožského panství měli povinnost podílet se na jejich honu a odchytu do jam či ohrad, kde byli vlci následně zabiti jako škodná. Poddaní se z této povinnosti chtěli pochopitelně vyvázat, jelikož šlo při této činnosti mnohdy o život.

Názvy míst

Výskyt vlků v různých částech Brd dal vzniknout mnoha pomístním i oficiálním názvům těchto lokalit. V oblasti Středních Brd je to například Vlč (původně vrch Vlčí hora), Ohrazená, kdy tento název napovídá, že vlci zde byli vháněni do ohrad, dále Vlčí jámy, či Vlčí potok, kde se v současnosti vyskytuje rak kamenáč, symbol CHKO Brdy. „Poslední vlk zemřel poměrně nehrdinskou smrtí, v Roželově ho kolem roku 1750 propíchl vidlemi sedlák,“ uvedl spisovatel Tomáš Makaj.

I tak ale v lese dávejme pozor

Brdy již dávno nejsou vlčí domovinou, nicméně sem tam se přihodí, že nějaký osamocený jedinec do této oblasti přece jen zabloudí: „Je to vesměs spíše útěk z nějaké chovatelské stanice, nebývá to vlk, který by přecházel. My máme teď záznamy spíše o rysovi. Všechna tato zvířata, jako divoká kočka, rys a vlk, byla součástí vyobrazení grafik a obrazů na nedalekém zámečku Tři trubky,“ zmiňuje Tomáš Makaj doklad o dřívějším hojném výskytu této šelmy v Brdech.

Vzdálenost od Plzně: cca 30 km

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.