V Klatovských katakombách odpočívá na čtyřicet mumifikovaných těl. Většinu mohou návštěvníci vidět
Město Klatovy v Plzeňském kraji se pyšní mnoha významnými historickými stavbami, mezi které rozhodně patří Klatovské katakomby pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, kde již stovky let odpočívají mumifikovaná těla.
Průvodce Klatovskými katakombami Ivan Bědajánek ale uvádí název místa na pravou míru: „Říká se tomu Klatovské katakomby, ale ve skutečnosti jsou to krypty, které byly vykopány pod jezuitským kostelem. Katakomby jsou totiž chodby tesané do skal, zatímco tohle jsou krypty, které byly kopány do země.“ Celý prostor je věnovaný jezuitům a jejich působení v Klatovech.
Jakási „kuchyně“ celého procesu mumifikace se nachází v kryptě se studnou, kam se po pohřbu spustilo z kostela tělo zemřelého. Rakev byla otevřená, a tak na něj díky důmyslnému systému větracích šachet mohlo působit proudění suchého chladného vzduchu, které ho postupně vysušilo. Rakev byla vyložena dřevěnými hoblinami a chmelovými šiškami. Hobliny měly sát vlhkost a chmelové šišky odpuzovat hmyz. Samotná mumifikace trvala přibližně tři měsíce.
Ve 30. letech 20. století byly během oprav kostela větrací šachty a kanály nedopatřením zasypány stavebním odpadem. Tím pádem došlo v kryptách ke změně prostředí a těla se začala rozkládat. Z přibližně dvou set mumií, které sem byly původně uloženy mezi lety 1676 a 1783, jich bylo téměř sto šedesát zničeno a muselo být pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Dnes se ve zdejších kryptách nachází celkem třicet osm mumií, o které pečují konzervátoři.
Mumie v „cétéčku“
Prvním mumifikovaným byl v roce 1676 páter Jan Jahoda. Ovšem nejvíc pozornosti a otázek návštěvníků budí tělo zesnulého pátera Fabricia. Tato mumie má totiž výrazně nafouklé břicho. „Byl to nemocný člověk a to, jak vypadá, je doklad o zauzlovaných střevech. Jezuité zde totiž byli pochováváni a mumifikováni tak, jak zemřeli, včetně vnitřních orgánů,“ uvádí průvodce.
Pravděpodobně nejznámější klatovskou mumií je Anežka Kunhuta Příchovská, kterou zde najdeme jak v mumifikované podobě v rakvi, tak i coby figurínu, jejíž podobu zrekonstruovali na základě jejích ostatků antropologové a další odborníci v roce 2011. Za tímto účelem byla provedena lékařská vyšetření, mezi něž patřilo i CT (počítačová tomografie). „Anežka byla velká donátorka jezuitů, proto ji také mumifikovali. Za dodržení všech hygienických a etických norem ji v klatovské nemocnici protáhli cétéčkem a 3D tiskárna potom vytiskla tuhle podobu Anežky,“ popisuje Ivan Bědajánek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
