Ve školce místo spaní směla malovat

Obrazy, kalendáře, hrnečky, propisky, pexesa a další malované produkty zdobí celou jednu místnost. "Když vidím člověka, najednou vnitřně cítím, co ten dotyčný potřebuje, co jej trápí, ač to nechce přiznat. A tu energii pak vložím do obrazu. Při každém malování cítím klid a lásku," říká Michaela Němcová, která před zahájením výstavy celou místnost vykouřila vůní svatyně, která má očisťující účinky.

Autorka výstavy už v pěti letech chtěla malovat, a tímto se jí vlastně sny splnily, dokonce kvůli malování nechala své práce a živí se jím naplno. "Opravdu už dva roky pracuji v tomto oboru, prostě maluji obrazy andělů na cokoliv. V obrazem jsou přinášeny záměry lidem, kteří je získají. Zájemci mi vždy nechají volnou ruku, přijmou bezpodmínečně tak, jak je takové to přijetí, jak je vnímám, ochranu, podporu, lásku. V dnešní době anděly potřebujeme," usmívá se autorka.

První v rodině, kdo rád kreslí

V rodině prý nikdo nekreslil, nadání prostě Michaela prý dostala asi z nebes. Malovala ráda už ve škole a dokonce i ve školce mohla místo odpoledního spaní malovat obrázky, učitelky ji v tomto směru odmala podporovaly. Ale zdá se, že v rodině roste další naděje, kreslit začala dcera autorky a prý jí to jde výborně. Kde berou náměty? V lese. Procházky lesem prý Michaelu Němcovou tak oslovují, že přijde domů a hned namaluje svou vizi.