Vějíř - oblíbený módní doplněk i nevinná zbraň flirtu
Vějíř - oblíbený módní doplněk i nevinná zbraň flirtu
Jak se v proměnách času měnil styl oblékání, měnily se i nejrůznější módní doplňky, které vždy tvořily nedílnou součást oblečení. Mezi nejoblíbenějšími doplňky měl po staletí čestné místo vějíř, nevinná zbraň flirtu slečen a paní. Věděli jste ale, že pohyby vějířů v minulosti značily i „tajnou mluvu“ a mohly být i prostředníkem lásky?
Koketování evropských dam vějířem není příliš starého data. Existují sice ojedinělé zprávy už ze 14. století, ale teprve renesance u nás dopřála vějíři rozvoje, který vyvrcholil v baroku a rokoku a skončil na počátku 19. století. Vějíř byl vždy hotovým uměleckým dílem – kromě překrásných maleb s nejrůznějšími motivy se na něm uplatňovala práce řezbářská, doplněná často i uměním zlatnickým. Do žeber vějíře se pro zvýšení lesku vkládaly zlaté a stříbrné plátky, někdy i drahokamy. Těmi se pochopitelně honosily nejbohatší dámy. Ale ani ostatní vějíře se za svůj vzhled nemusely stydět – scény z antické mytologie, milostná vyobrazení nebo překrásné krajinky, to vše dodávalo vějířům podmanivé kouzlo a půvab.
Vějířem stačí naznačit…
Podle zápisů plzeňského národopisce Ladislava Lábka ze začátku 20. století byly údajně vějíře od pradávna také tajným prostředníkem lásky. Dochovány jsou různé „slovníky“ mluvy vějíře. Tak například vějíř zavěšený na šňůrce na pravém rameni prý znamenal „hledám muže“. Vějíř na levém rameni „jsem zasnoubená“ a vějíř v kapse „nepotřebuji žádné lásky“. Uhodí-li dáma vějířem na dlaň levé ruky, říká „nevím, jsi-li ten pravý“. A odhrnuje-li si s vějířem vlasy z čela, znamená to „myslím na tebe.“
V dobách minulých mohli pánové dobře rozpoznat míru náklonosti své vyvolené - právě podle pohybu vějířů. Nedbalé ovívání bylo prý známkou lhostejnosti. Rychlý pohyb naopak znamenal lásku náruživou. Počítala-li dáma jednotlivé proužky na vějíři, jako by říkala „ráda bych s tebou mluvila“. Když dáma vějíř pomalu shrnovala, dávala najevo, že „svoluje“. A pozor: pokud dáma vějíř upustila, vyznala tím - „jsem tvá!“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
