Velký Ostrý - to jsou i mnohasetleté smrky
Královský Hvozd na Šumavě, tedy západní část Šumavy, která už neleží v národním parku, ale je součástí chráněné krajinné oblasti, oplývá jedinečnou přírodou. Například v oblasti Velkého Ostrého, jednoho z nejkrásnějších šumavských vrcholů, se nacházejí lesy s mnohasetletými smrky.
Cesta na Velký ostrý z české a také z německé strany nepatří mezi ty lehké. Na několika málo kilometrech totiž turisté nastoupají stovky metrů. Přitom je modrá turistická trasa, která vede z Hamrů, okolo Statečku až na vrchol, provede lesem v různých fázích vývoje a vytěžení.
„Smrk převažuje až k Hamrům, ale protože tady ta hornina je strašně kyselá a chudá na živiny, je to svor, někde křemenec. tak když se podíváme na pařezy a srovnáme s letokruhy s jinými částmi Šumavy, tady to přirůstá nejpomaleji," popisuje les pod Velkým Ostrým ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
A přesto, že se zdá, že celý kopec od vrcholu Velkého Ostrého do Hamrů je čistá horská smrčina, není tomu tak. Horská smrčina je to jenom těsně pod vrcholem a také není úplně čistá. Je totiž zajímavé, že velmi vysoko zde zasahují jedle a dokonce i buky.
„A taky si musíme nalít čistého vína, on to asi není úplně prales, i když jsou tady velmi staré stromy. Protože osídlení tu bylo poměrně vysoko, ty místní sedláci se tu snažili pást i v těch lesích – tohle bylo Hohenzollernů posledních dvě stě let a ty jim to nějak umožňovali. A hlavně tady byl hrádek a ten nemohl stát v lese, takže ve středověku určitě byl celý ten vrchol holý. A toto je vlastně náhradní les," vysvětluje Pavel Hubený.
V Královském Hvozdu hospodaří v lesích společnost Lesy České republiky. Ve větší míře se přitom jedná o hospodářské lesy, kde probíhá lesnická činnost. To je třeba i případ lesních porostů pod Velkým Ostrým.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.