Všeho do času… (1788 – 1918). Nová výstava odhalí i zajímavé proměny dámské módy

5. únor 2018

Největší audioportál na českém internetu

Ocelorytina z roku 1863, znázorňující šest žen ve vycházkových šatech typických pro období druhého rokoka | Foto: Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Ve Špalíčku Michaely Vondráčkové zamíříme do Národopisného muzea Plzeňska. Tam vrcholí přípravy na zajímavou výstavu „Všeho do času“. Zaměříme se na část této výstavy, která se týká dámské módy. Ne nadarmo se totiž říká, že „móda je odrazem společnosti“.

Přípravy na letošní 38. ročník festivalu Smetanovské dny vrcholí. V rámci tohoto festivalu proběhne i výstava nazvaná Všeho do času… (1788 – 1918). Plné ruce práce tak právě mají i pracovníci Západočeského muzea v Plzni, kteří pro výstavu připravují zajímavé exponáty. Jaké místo mezi nimi mají předměty týkající se dámské módy v proměnách času?

„Móda je zrcadlem společnosti“, říká se a je pravdou, že v módě a v odívání se vždy výrazně odrážely veškeré společenské vlivy. Také v depozitářích Národopisného oddělení Západočeského muzea je velké množství sbírkových předmětů, které tohle rčení potvrzují. V 19. století se na rozdíl od předchozích historických epoch uskutečňovaly proměny oblékání s poměrně velkou rychlostí. Byla to reakce na společenské, ekonomické a politické proměny společnosti, pokrok vědy a techniky. Důležitou roli samozřejmě hrály i počátky průmyslové výroby tkanin, vynález šicího stroje a později i vznik konfekční výroby.

Zatímco v předchozích staletích módní trendy diktoval panovnický dvůr, v 19. století se situace změnila a odívání výrazně začalo ovlivňovat měšťanstvo. V druhé polovině 19. století se zjednodušilo mužské oblečení (směřovalo k civilnosti a nenápadnosti) a hlavními nositelkami proměn módy se staly ženy. Právě ženy svým oděvem začaly reprezentovat svoji rodinu, svého muže a jeho bohatství.

Krinolína, turnýra, ale i oblečení pro jízdu na koni nebo kriket

V dámské módě 19. století se odrážely problémy společenského postavení žen a také se přesně diferencovaly druhy šatů podle příležitosti, ke které byly určené. Pořizovaly se obleky pro cestování, k odpoledním promenádám, do společnosti, k návštěvám divadel, plesů nebo maškarních bálů. K postupnému uvolňování oděvu přispěla záliba ve sportování, kterému se začaly věnovat i ženy - jízda na koni, tenis, kriket, procházky do přírody, koupání a bruslení a později jízda na kole… to vše vyžadovalo zvláštní oblečení.

19. století také do módy vrátilo zajímavé módní součástky - krinolínu a turnýru. Krinolína doplnila, případně nahradila používané spodničky a stala se nezbytným módním doplňkem. Novinkou byla tzv. turnýra (česky také zvaná „honzík“), kterou se rozumělo výrazné zdobení sukně v zadní partii - sukně byla díky ní vzadu těsně pod pasem vydutá a zdůrazněná.

Všeho do času…

Připravovaná výstava Všeho do času… (1788 – 1918) si klade za cíl prostřednictvím hmotných dokladů přiblížit víceúrovňové vnímání času v městě Plzni a přilehlých oblastech. Co se dámské módy týká, k vidění budou modely z let od roku 1840 do 20. let 20. století, včetně oblečení na sport, spodního prádla i nejrůznějších módních doplňků. Vernisáž proběhne ve výstavním sále Západočeského muzea v Plzni 23. února od 18:00 hod, výstava bude přístupná až do 9. září 2018.

Výstava Všeho do času ...
autoři: Michaela Vondráčková , Marie Mušková

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.