Výrobu hmyzího hotelu zvládne každý

Jednoduchým kompromisem, jak hmyz na zahradě udržet, je hmyzí hotel. Takové vyrábí Jiřina Honomichlová z Černošína

Pozvěte na svoji zahradu prospěšný hmyz tak, že mu nabídnete ubytování ve hmyzím hotelu.

V dnešní hektické době se lidé snaží ulehčit si život, co nejvíc to jde. A tak místo bujných zahrad začaly převládat betonové plochy a stále sekané anglické trávníky. To není zrovna zákoutí vhodné pro hmyz, který proto z našich zahrad mizí. Jenže my ho potřebujeme k opylování rostlin a likvidaci škůdců na nich. Jednoduchým kompromisem, jak hmyz na zahradě udržet, je hmyzí hotel. Takové vyrábí Jiřina Honomichlová z Černošína.

Hmyzí a motýlí hotely se liší

Existují dva druhy domečků pro hmyz, do prvního se nastěhují brouci, vosičky a mušky, druhý uvítají motýli. Hmyzí hotel má v sobě klacíky, kůru a mech, motýlí jenom prostupy dovnitř do prázdného prostoru.

Z čeho vyrobit hotel pro hmyz

Základem je sehnat si předem přírodniny a materiál. „Přes léto a podzim nasbírám mech, bodláky, kůru, větvičky, trávu a další přírodniny. Na pile si seženu kousky suchého dřeva. Musí být dobře vysušené, protože domeček je stále venku a povětrnostní vlivy se na něm hodně podepisují, tak aby se nekroutil,“ říká výrobkyně, když předvádí svou malou dílnu v kůlně za domem. „Základní korpus nařežu na pokosové pile. Pak kladívkem a hřebíčky připravím tzv. tělo, takovou kostru domečku. Potom se musí udělat dno, neboli záda,“ ukazuje na základní, asi 70 cm vysokou, dřevěnou kostru domečku.

Netkaná textilie urychlí vysychání hmyzího hotelu po dešti

Z krabice paní Jiřina vytahuje kus tmavé netkané textilie. Ustřihne požadovaný rozměr a okraje si založí. „A jdeme na to, musíme látku zezadu přiťukat,“ říká s úsměvem. „Víte, nejdřív jsem ta záda dělala z dřevěné desky. Ale časem jsem zjistila, že při větším dešti se vše vevnitř nacucá vodou a špatně to vysychá. S látkou to vyschne rychleji. Dávám tmavou, aby tam hmyzáci měli tmu,“ dodává.

Kostra hotelu musí být napěchovaná přírodninami

Ozve se klepání kladívkem a když je asi 20 hřebíčků na svém místě, Jiřina Honomichlová domeček otočí a už si nahlas předříkává: „Začneme střechou, tady máme vlastně nejvíce prostoru. Dáme do ní kůru, tady máme topolovou.

Pod ní máme několik volných komůrek. Tam postupně doplníme mech, bodláky, špalíčky, i provrtané špalíčky. Těm říkám ementály, takže je naskládáme dovnitř a pokračujeme dál. Všechno musíme dát na pres, aby to nevypadlo ven. Když vše doplníme, tak hotovo.“

Obyvatelé hmyzího hotelu jsou různí

Kdo vlastně do domečku chodí? Podle paní Jiřiny tam leze různý hmyz, nejvíc ale vosičky a pavouci. „Někdy je zevnitř slyšet i šramot. To asi stěhují nábytek,“ směje se.

A co je posledním krokem u vyrobeného hmyzího domečku? „No, přece najít šťastného majitele,“ říká černošínská Jiřina Honomichlová.