Výstava v Plzni připomíná kardinála Josefa Berana

Expozici nazvanou Josef kardinál Beran: Milostí boží jsem, co jsem. tvoří fotografie, textové informace, ale i několik desítek Beranových osobních věcí. Společně ji připravilo město Plzeň, Biskupství plzeňské a členové rodiny kardinála Berana.

Výstava je členěna do tří bloků. První představuje Josefa kardinála Berana tak, jak jej zná širší veřejnost. Jako kněze, vězně dvou totalit (z nichž ta druhá jej odsoudila bez rozsudku) a jako vyhnance, který nepřestal svou vlast milovat a šířil o ní povědomí po celém světě. Druhá jej pak představuje jako plzeňského rodáka, ukazuje jeho korespondence, neznámé a dosud nezveřejněné fotografie, které jej spojují s Plzní. Třetí blok je věnován jeho touze vrátit se do vlasti a naplnění tohoto přání na jaře letošního roku.

Kardinál Beran byl hrdý Plzeňan

Ačkoliv Beran strávil většinu života mimo Plzeň, vždy zůstal hrdým Plzeňanem, řekl plzeňský biskup Tomáš Holub. V katedrále na náměstí byl Beran v lednu 1889 pokřtěn, 5. července 1912 po ukončení studií ve Vatikánu sloužil v katedrále i svou první mši, řekl Holub, který se na jaře účastnil převozu Beranových ostatků do Prahy. Do Plzně přivezl kardinálovu mramorovou náhrobní desku z Vatikánu, která najde místo uvnitř katedrály.

„Naprosto jednoznačně kardinál Beran není jenom církevní osoba. On je osoba české identity a českého národa a on to tak také vždy vnímal. Ve druhé světové válce i po nástupu komunismu si byl vědom toho, že reprezentuje spojení češství s hodnotami, které musí zůstat zachovány v národu, aby národ přežil," řekl Tomáš Holub.

Autorem výstavy je pravnuk Beranovy sestry David Brabec. Díky zapojení rodiny výstava obsahuje i některé velmi osobní věci, jako jsou například dopisy se zašifrovanými vzkazy, které si Beran pronásledovaný komunistickým režimem vyměňoval se svou sestrou, nebo drobnosti, které si přivezl po propuštění z koncentračního tábora v Dachau. Je tam jeho církevní oděv, boty, mitry, berla a další církevní předměty zapůjčené i pražského arcibiskupství. „Můj největší ostych bylo dotýkat se posmrtné masky kardinála Berana. On na té masce má neuvěřitelně smířený výraz, ten úsměv má pro mě takový náboj, že jsem měl opravdu až ostych ji vyjmout z krabičky," řekl Brabec.

Muž, který se dokázal smát

Výstava není podle něj asi největší expozicí o kardinálu Beranovu, je to ale možná první výstava, která ho neukazuje jenom jako životem vláčeného muže, ale jako moderního člověka s moderními názory. Muže, který se navzdory drsným zkušenostem smál, chápal slabosti druhých a odpouštěl, uvedl Brabec.

Podle plzeňského primátora Martina Baxy patří Beran k nejvýznamnějším plzeňským rodákům. „On není zapomenutou osobností, ale myslím si, že povědomí o něm v našem městě neodpovídá tomu, jak významnou osobností byl. A proto jsme udělali tuto výstavu, abychom povědomí o kardinálu Beranovi rozšířili," dodal primátor Baxa.

Výstava bude v mázhauzu radnice na náměstí Republiky 1 přístupná zdarma až do 13. prosince.