Výtah mimo provoz
Kde se potkává středověk s betonem. Bolevec jako severní příběh Plzně
Bolevec dnes patří k největším obytným čtvrtím Plzně a lidé si jej spojují hlavně s panelovým sídlištěm a s rekreační oblastí kolem rybníků. Uprostřed této zástavby však stojí Bolevecká náves, jádro původní vsi se statky a pramenem. Právě zde se v přímém sousedství potkává středověký původ, průmyslový rozvoj i normalizační výstavba.
Bolevec dnes patří k největším obytným čtvrtím Plzně a lidé si jej spojují hlavně s panelovým sídlištěm a s rekreační oblastí kolem rybníků. Uprostřed této zástavby však stojí Bolevecká náves, jádro původní vsi se statky a pramenem. Právě zde se v přímém sousedství potkává středověký původ, průmyslový rozvoj i normalizační výstavba.
Bolevec vznikl jako zemědělská ves s první písemnou zmínkou z roku 1382. Zásadní obrat nastal v roce 1460, kdy město Plzeň ves odkoupilo a zahájilo budování rybniční soustavy. Od roku 1461 začala výstavba rybníků, které formovaly krajinu i hospodářství. Vznikla síť vodních ploch, jež se stala základem dnešní rekreační zóny. V okolí návsi se rozvinuly statky, z nichž část se dochovala v původní urbanistické struktuře. Nejznámější z nich představuje usedlost U Matoušů, dnes národní kulturní památka.
Na přelomu 19. a 20. století se Bolevec proměnil v obec s výrazným podílem dělnického obyvatelstva. Rozvoj průmyslu v regionu, těžba surovin i lepší dopravní spojení změnily charakter osídlení. Dne 25. května 1917 otřásl severní částí města výbuch v muniční továrně Škodových závodů v lesích u Bolevce. Událost vstoupila do dějin města a zůstává součástí místní paměti. Roku 1942 se Bolevec stal součástí Plzně a začlenil se do městské struktury.
Rozsáhlá bytová výstavba začala v sedmdesátých letech 20. století. Sídliště Bolevec navrhli architekti Ing. arch. Jaroslava Gloserová a Ing. arch. Miloslav Sýkora v rámci tehdejšího státního projektového systému. Urbanistický plán reagoval na požadavek rychlé výstavby velkého počtu bytů a na potřebu vybavit území školami, obchody a další infrastrukturou. Výstavba probíhala převážně mezi lety 1978 a 1983 a zásadně změnila podobu severního okraje města. Nové bloky vznikly v těsném sousedství historické návsi a rybniční soustavy.
Bolevecká náves zůstala zachovaná a v roce 1995 získala status památkové zóny. Tvoří ji soubor statků, stará škola a drobné sakrální památky. Vznikl tak urbanistický celek, kde původní vesnické jádro stojí mezi panelovými domy a navazuje na rekreační krajinu rybníků a lesů. Současný Bolevec představuje jednu z největších obytných oblastí v Plzni a zároveň místo, kde lze na malém prostoru číst dlouhý vývoj od středověké vsi přes průmyslovou éru až k modernímu městu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
