Vyvrácené stromy – i ty do lesa patří

Určitě jste je někdy viděli třeba i v hospodářském lese – vyvrácené stromy, jejichž kořenový systém ční i do výšky přes dva metry. Je to obrovský val hlíny a kamenů, propletený už prosychajícími kořeny, pod kterým zeje jáma. Přesně takový vývrat pak dává prostor pro život nejen dřevinám, ale i nejrůznějším živočichům včetně tetřeva hlušce.

„Po té kalamitě je to přirozené a ekosystém s tím počítá. Otevírá se tam minerální půda, která vytváří prostor pro uchycování semenáčků smrků, bříz, osik a jeřábů. Otevřené pískové lože a vývraty jsou zdrojem různých drobných kamínků pro tetřevy, kteří je potřebují na trávení, aby rozmělnili ve voleti tuhé smrkové jehličky. Oni se k tomu potřebují dostat i v zimě, když je to pod sněhem. Je to jeden z fenoménů toho tetřevího pokoje – aby se cítil dobře, tak to potřebuje. Pro ty kamínky, jako úkryt, jako místo k hnízdění, protože tetřev si dobře pamatuje terén a takový velký vývrat je přesně tím orientačním bodem, kam může umístit hnízdo,“ vysvětluje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Nezaklapnutý vývrat, také vytváří zajímavé mikroklima, kdy v jámě pod ním zůstává po deští voda, tvoří vlastně takovou malou tůňku a zásobuje životadárnou vodou své nejbližší okolí. A takový vývrat je navíc nejlepší startovní pozicí pro novou generaci například smrků. Vrchol vývratu totiž nabízí lepší podmínky pro život, než jáma pod ním. Semenáček je výše než ostatní, může tak k němu déle slunce a později zapadá sněhem a také na jaře sníh roztaje rychleji, než u těch malých stromků, které rostou pod ním.

Vyvrácené kořeny dovedou být impozantní a důležité zároveň - i jako zásobárna vody|foto: Štěpán Rosenkranz

Když budete procházet šumavskými lesy, například v okolí Modravy nebo v okolí Plešného jezera, zaměřte se právě na pozorování vývratů, uvidíte, že jsou plné života. A možná si všimnete, jak velké území Šumavy zabírají a pochopíte, že historie Šumavy je také historií mnoha vichřic a polomů.