Vzpomínka na Jarmilu Horejcovou
Skutečný rozkvět každé obce, města, zájmového spolku či instituce stojí v každé době na nezištné aktivitě, obětavosti a zápalu osobností, které ostatní motivují, dávají impulsy ke společné práci, posouvají lidské poznání, osvojují si dovednosti předků či se věnují výchově budoucích generací. Všechny tyto vlastnosti lze rozpoznat u zakladatelky klatovského souboru Šumava Jarmily Horejcové, jejíž 120. jubileum jsme si připomněli 9. prosince.
Jarmila Horejcová se narodila 9. prosince 1903 v Praze a zemřela 24. listopadu 1994 v Klatovech. Pocházela z hudební rodiny, její matka hrála na klavír, strýc Jan Kühn byl zakladatelem slavného Kühnova dětského sboru. Jarmila byla sama klavíristka, žákyně hudebního skladatele Otakara Jeremiáše, rovněž vynikající zpěvačka a tanečnice.
Po studiích na Reformním reálném gymnasiu v Českých Budějovicích, doplňovací maturitě na Učitelském ústavu a zkouškách na Státní pedagogické akademii v Praze pracovala od roku 1923 jako odborná učitelka s aprobací český jazyk, němčina a tělocvik. Do roku 1926 učila na základních školách v Českých Budějovicích a okolí a pak 33 let na klatovských základních školách.
Věrná Sokolka
Po příchodu do Klatov začala Jarmila Horejcová okamžitě působit Sokolu Klatovy jako cvičitelka. V letech 1930–1950 dokonce zastávala funkci náčelnice župy Šumavské. Vždy jí byl blízký pohyb a jeho vyjádření tancem. Účastnila se řady kursů, založila a vedla v Klatovech tzv. taneční rytmiku.
Od 30. let Jarmila Horejcová spolupracovala s hudebním skladatelem Josefem Kličkou, se kterým vydala v Nakladatelství Československé obce sokolské řadu pódiových skladeb na motivy lidových tanců (Kanafaska 1935, Polka 1932, Rytmika v národních písní pro dorostenky 1936). Byla také autorkou cvičení žáků a žákyň na národní písně a sletových skladeb, hlavně pro župní slety. Teprve v roce 1997 bylo Jarmile Horejcové in memoriam uděleno nejvyšší sokolské vyznamenání „Za věrnost“.
Šumava
V roce 1956 spolu s Václavem Kybicem a Drahomírou Hostýnkovou založila Soubor písní a tanců Šumava. Stala se pro první desetiletí jeho uměleckou vedoucí a choreografkou. Pod jejím vedením se soubor vypracoval a v soutěžích, na přehlídkách a festivalech získával četná ocenění.
V roce 1958 Šumava zvítězila v celostátním kole Soutěže lidové umělecké tvořivosti v Brně, v roce 1961 získala zvláštní uznání za objevování národopisných materiálů Strážovska. Pro první souborovou generaci vytvořila Jarmila Horejcová choreografie tanců Lendlery, Šotyška či Huláni.
Záznamy tanců
Jarmila Horejcová často pracovala s tehdejším hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Plzni Zdeňkem Bláhou. Po roce 1950 spolu zapisovali tance, písně a zvyky na Klatovsku. Některé z nich pak Jarmila choreograficky upravila, vytvořila např. inscenaci jarního lidového zvyku s názvem Průvod koz, další rukopisné záznamy v její pozůstalosti stále ještě čekají na své znovuobjevení. Spolupracovala také s hudebními skladateli Zdeňkem Lukášem, Jaroslavem Krčkem, výtvarnicí Zorou Soukupovou a dalšími. Vedení souboru předala v 60. letech nastupující generaci, ráda s ním ale do pozdního věku spolupracovala, stejně jako s klatovským Sokolem, obnoveným hned na počátku 90. let.
Jarmila Horejcová, která se narodila před 120 lety, byla z těch pedagogů, kteří dokázali vzbudit zájem mladých lidí o sport, lidové umění a o krásu pohybu vůbec. Byla klíčovou osobností tělovýchovy i folklorního hnutí na Klatovsku a v Pošumaví. Její životní cesta je zároveň dokladem významu sokolského hnutí pro druhý život českého folkloru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
