Vzpomínka na plzeňskou etnografku Marii Ulčovou

21. březen 2023

Moji milí, drazí..., bylo obvyklé oslovení, kterým posluchače Československého a Českého rozhlasu zdravila etnografka a vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni paní doktorka Marie Ulčová. Nedávno uplynulo už čtvrtstoletí od jejího úmrtí.

PhDr. Marie Ulčová

Etnografka, folkloristka a muzejnice doktorka Marie Ulčová, které je věnován dnešní pořad, se narodila 11. srpna 1925 v Božkově u Plzně. Vystudovala plzeňské klasické gymnázium a pak národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pak působila v Západočeském muzeu v Plzni, kde se roku 1963 stala vedoucí národopisného oddělení po jeho zakladateli Ladislavu Lábkovi.

Rozhlasové fejetony

Jméno a hlas Marie Ulčové je však spojen i s plzeňským rozhlasem. Její pravidelné fejetony s tematikou lidové kultury našeho regionu patří do zlatého fondu rozhlasového archivu. Nechyběly v nich lidové pranostiky, vzpomínky na dětství v Božkově, vyprávění o rozličných výročních a rodinných slavnostech. Velmi často se v jejích vlídných a laskavých promluvách objevuje také oblíbené téma vaření a krajových specialit.

Marie Ulčová, Křest knihy Moji milí, drazí, 27. listopadu 1997 v budově Českého rozhlasu v Plzni

Odborným zaměřením etnografky Marie Ulčové byl zejména lidový oděv. Psala články a studie také o malovaných střeleckých terčích, o svatebním průvodu Plzeňanů na císařské korunovaci v Praze roku 1836, dále o výbavě chalupnické nevěsty či o proměnách dětského a dívčího odívání na Plzeňsku a Chodsku ve 40.–60. letech minulého století.

V prvních poválečných letech se Marie Ulčová společně s Karlem Rodinou, Františkem Svatoplukem Homolkou a Josefou Němcovou podílela na sběru slovesného folkloru i lidových písní na Plzeňsku. Lásku k muzice zdědila po otci, božkovském kantorovi. Ten sice podle jedné rozhlasové vzpomínky Marie Ulčové neměl o dceřině hudebním talentu vysoké mínění, přesto ji láska k hudbě a lidové písni nikdy neopustila...

Rouchové písně

Zásluhou Marie Ulčové jsou pro další generace zaznamenány krásné svatební písně, na Plzeňsku zvané rouchové, které se zpívaly při převozu nevěstiny výbavy do ženichova statku. Plně naložený vůz doprovázely ženy z příbuzenstva i vrstevnice nevěsty, a ať byla cesta jakkoli dlouhá, nesměly umlknout. Marie Ulčová vzpomínala na jednu takovou cestu z Božkova až do Rokycan. Písně zaznamenala a jsou díky ní v rozhlasovém archivu v podání Plzeňského lidového souboru.

Milá a drahá Marie Ulčová

S plzeňským rozhlasem spolupracovala Marie Ulčová více než čtyřicet let. Její promluvy oslovovaly velké množství posluchačů. Jednak svým jedinečným obsahem, kdy etnografka a poučená popularizátorka lidové kultury představovala témata každodennosti našich předků, ale určitě také jedinečnou formou laskavého vypravování.

Dva soubory jejích rozhlasových fejetonů vyšly 90. letech knižně pod názvem Moji milí, drazí, a to zásluhou redaktorky Jaroslavy Světlíkové. Křtu druhého dílu se už bohužel Marie Ulčová nedočkala. Zemřela před 25 lety, 18. března 1998 v Plzni.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.