Z doby covidu si můžeme paradoxně odnést i něco dobrého - posttraumatický růst
Mgr. Dana Chmelařová, Ph.D., vedoucí Oddělení klinické psychologie ve FN Plzeň si na nedostatek práce nemůže stěžovat. Dlouhé měsíce osobní nesvobody se na naší psychice podepsaly.
Pacienti, kteří covid prodělali mají často úzkosti, depresivní stavy, únavový syndrom a zároveň si stěžují na určité problémy týkající se třeba paměti.
Velký vliv má epidemie i na ty, kteří nemoc neprodělali, ale nemohli do práce a zejména pak na děti, které nechodily do školy. "Setkáváme se také se sociálními fóbiemi, děti třeba mají problém vrátit se zpátky do kolektivu," dodává Dana Chmelařová.
Vezměte si z covidu to dobré
"Někdy zažijeme velice těžkou traumatickou životní situaci a tím, že ji zvládneme a překonáme, neseme si s sebou dál určité mechanismy, která nám následně pomáhají. Naučíme se pracovat se stresem, zvládáme své úzkosti a podobně," popsala Dana Chmelařová tzv. posttraumatický růst, které je jedním z kladů epidemie.
Další témata postcovidové poradny? Jaké nejčastější problémy psycholog řeší? Jak je pro člověka důležitý pravidelný režim a co se stane, když z něj vypadne? Jaké dotazy řešili odborníci na koronavirové krizové lince? Poslechněte si podrobnosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.