Z Nezabudic se přes Berounku můžete vydat přívozem do Pamětní síně Oty Pavla na druhém břehu
Zlatí úhoři. Kdo by neznal poetický film natočený na motivy povídek Oty Pavla Jak jsem potkal ryby. Ota Pavel, prozaik, novinář a také sportovní redaktor byl autorem mnoha autobiografických próz s tématy z vlastního dětství, které prožíval v Buštěhradu. Pamětní síň Oty Pavla najdete na břehu řeky Berounky u přívozu Branov – Luh. Z Nezabudic vás tam sveze převozník Jiří Nagy.
Romantici zaplesají, neboť jedna z cest k Pamětní síni Oty Pavla vede přímo přes řeku. Pod domem stojí „převozníkova lavička“. Na té sedává službu konající převozník z řad dobrovolníků. Na protějším břehu je umístěný kovový válec, do kterého se tluče tyčí. Zvuk je to velkolepý, nikdo ho nepřeslechne, ani převozník na druhém břehu Berounky. A tak vstane, sedne do lodi, ale nenamíří si to hned k vám. Nejdříve si najede do strany do proudu a ten ho pak stočí k nástupnímu místu.
Hladina Berounky bývá většinou poklidná, a tak se potopení nebo obrácení loďky bát nemusíte. Navíc převozníci ovládají i první pomoc. Jiří Nagy například nikdy žádnou pohromu v podobě převržení pramice nezažil. A to na jeden zátah vezl i 14 lidí s bicykly. Jenom je prý potřeba vše správně rozložit.
Pamětní síň Oty Pavla se nachází v krásné chaloupce, která se nedávno dočkala nové střechy. V expozici najdete velké i malé fotografie ze života spisovatele nejen u vody, ale také rybářskou výbavu, kterou Ota Pavel osobně používal. Vše podtrhují kopie rukopisů, ať už těch, které pak byly vydány v knižní podobě, nebo těch, co si Ota Pavel psával s přáteli jako poznámky na výpravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.