Za koledou na Štěpána!

Koledníci
Koledníci

Druhý svátek vánoční, svátek sv. Štěpána, býval v minulosti vždy spojený s koledou, se kterou děti každým rokem obcházely stavení. Hospodář už ale také obřadně připravoval jarní obilí k setí a všichni se u něj společně modlili. Víte, co dalšího provázelo v minulosti tento svátek?


Nejznámější svatoštěpánská koleda:
Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad sem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli!

26. prosince - svátek svatého Štěpána, dříve také zvaný „Prostřední“ svátek. Ten den býval v minulosti věnován hlavně koledě. I když koledování bývalo obvyklé i při jiných svátcích, na Štěpána byly kolední obchůzky nejčastější. Děti obcházely stavení se zpěvem a s přáním štěstí a zdraví.

Modlitba za obilí a koním zlaté obroučky na nohy

Svatoštěpánská koleda bývala v minulosti spojená i s vykuřováním stavení, což vykonával „kantor“. V ten den také hospodář připravoval jarní obilí k setí. Zapálil hromničku a všichni poklekli ke společné modlitbě. Doprostřed hromady se kladla kytice posvěcená na Jméno Panny Marie, kterou se před tím všechno obilí ometlo.

Svatý Štěpán býval také patronem koní. Proto se na jeho svátek jezdilo s koňmi do vody. Věřilo se totiž, že tím dostanou koně „zlaté obroučky“ na nohy. Dnes je tento den příležitostí hlavně k návštěvám příbuzných, procházkám a prohlídkám betlémů v kostelích.