Zabíjí hmyz a ohrožuje mozek dětí. Další pesticid v hledáčku odborníků

Tento pesticid poprvé vyrobila v 60. letech minulého století americká chemička Dow a dnes ho produkuje řada firem po celém světě pod mnoha komerčními názvy. Látka je určená k zabíjení hmyzu, kterému poškozuje nervový systém. Ale nebezpečná je také pro lidské zdraví, v případě akutní otravy totiž blokuje funkci klíčového enzymu, který je nutný pro správnou funkci acetylcholinu - jednoho z tzv. nervových přenašečů (neurotransmiterů) v naší nervové soustavě. Právě proto byly podobné chemické látky ze skupiny organofosfátů vyvinuty do podoby chemické zbraně, například nervově paralytické látky označované jako sarin, soman, tabun nebo VX.

Může poškodit vývoj mozku?

Už řadu let vědci zjišťovali, že u dětí by vystavení chlorpyrifosu během vývoje v děloze matky mohlo souviset s jejich intelektem, pamětí a dalšími psychickými schopnostmi. Proto v rámci jedné z amerických studií lékaři zkoumali rozdíly na dětském mozku magnetickou rezonancí. U skupiny dětí více vystavených chlorpyrifosu prokázalo vyšetření viditelné změny na povrchu mozku s abnormálním rozšířením některých oblastí a se zmenšením jiných. Pozoruhodná byla na této studii skutečnost, že pozorované změny se u dětí vyskytly už při vystavení takové dávce chemikálie, kterou by americké úřady považovaly za netoxickou a která by neměla mít vliv na klíčový enzym pro funkci acetylcholinu

Ve kterých potravinách ho najdeme nejčastěji?

Bohužel chlorpyrifos také patří mezi pesticidy, jejichž zbytky nejčastěji nacházejí laboratorní testy v potravinách jak v Evropské unii, tak v České republice. Organizace PAN Europe si dala práci a pečlivě prošla výsledky všech testů ovoce a zeleniny, které členské státy EU nahlásily do společné zprávy za rok 2016. Zjistila, že vůbec nejčastěji se zbytky chlorpyrifosu nacházejí v citrusových plodech. Laboratoře odhalily pesticid ve 39 % testovaných grapefruitů, 36 % citrónů, 29 % pomerančů, 25 % mandarinek, 10 % banánů, 6 % jablek a 5 % meruněk a broskví.

Grepy z Číny versus banány z Kolumbie. Rozdíly jsou obrovské

Zajímavé rozdíly ve výskytu pesticidu nalezla organizace PAN Europe také při hodnocení země původu ovoce. V případě grepů byla chemikálie nalezena v 56 % vzorků z Číny (!), ale jen ve 14 % pokud byly dovezeny z Izraele. V případě citrónů nejhůře dopadlo Turecko (51 %), naopak Itálie jen 4 %. Co se týče pomerančů, tak nejhůře testy dopadly u dovozu z Egypta (46 %) a ze Španělska (40 %), Podstatně lépe dopadla Itálie (16 %) nebo Jihoafrická republika (12 %). U banánů byl propadákem Ekvádor (24 %), naopak velmi dobře dopadla Kolumbie, kde byl nalezen chlorpyrifos jen ve 2 vzorcích banánů ze 101 testovaných. I v případě jablek byly rozdíly ve výskytu poměrně značné. Zatímco u dovozu z Polska byla chemikálie objevena v každé desáté kontrolované zásilce, v případě dovozu z Francie, Holandska nebo Chile šlo jen o 2 případy ze sta.

Konec chlorpyrifosu v Evropské unii?

Pesticidy používané v EU musejí procházet v pravidelných intervalech zhodnocením jejich vlivu na zdraví. Zatím platná evropská autorizace pro chlorpyrifos má vypršet na konci ledna 2020. Proto Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) pověřil panel odborníků, aby zhodnotil dostupné vědecké poznatky, které se týkají tohoto pesticidu. Své stanovisko vydal panel v červenci 2019.

Upozornil v něm na studie, které naznačují možnost poškozování DNA (genotoxicita), prokazují schopnost narušovat vývoj nervové soustavy u zvířat (vývojová neurotoxicita) a na epidemiologické důkazy, které podporují obavu z vlivu pesticidu na nervovou soustavu dětí. Ve svém závěru pak odborníci konstatovali, že vzhledem k výše uvedeným obavám nesplňuje chlorpyrifos kritéria evropské směrnice o pesticidech tak, aby mohl být schválen k dalšímu používání.