Zda Plzeňanům zůstane jejich Peklo, je stále nejasné

„Podle pověsti se prý tomuto místu začalo říkat Peklo podle malých domečků, kde byly drobné terénní nepravidelnosti. Tím jak se kouřilo z komínů těchto domečků, tak to zpovzdálí mohlo vypadat, jako že se kouří ze země,“ zamyslel se nad původem označení architekt Petr Domanický.

8 fotografií

Původní zástavbu vystřídala jiná. Od konce 19. století si tu Sociálně demokratická strana budovala svoji základnu. Komplex tvoří tři části. „Nejprve vznikla takzvaná Fišerova vila, později společensko-kulturní sál, který je v levé čísti, a ve 30. letech vznikla střední, vstupní část,“ popsala Domanický.

Peklo bylo a je v Plzni pojem

Po roce 1948 Peklo s velkým sálem spravovaly odbory a později armáda. V posledních letech ho vlastní město Plzeň, kromě Fišerovy vily, která funguje samostatně. Konaly se tam koncerty, plesy i různé společenské a kulturní akce.

Prostřední část stále funguje. Je tam Pattonovo muzeum a kanceláře. Do levé části s velkým sálem se už ale skoro dva roky nikdo nepodíval. Předloni město Plzeň zahájilo dílčí opravy zázemí za dvacet milionů korun, přišla ale nečekaná zpráva: „Do pekla v tomto stavu nikdo vstupovat nesmí!“

Peklo má na starosti Obytná zóna Sylván a. s. „Když jsme přebírali velký sál, zjistili jsme, že je ve stropě trhlina. Přizvali jsme statika, který konstatoval, že tam zatéká a došlo k prasklinám krovu. Objevila se samozřejmě také dřevomorka. Na půdě bylo navíc asi 70 tun štěrku, který se odvezl, čímž se strop odlehčil a vystavěly se sloupy, které to celé podepírají,“ popsal ředitel společnosti Pavel Trefanec.

Na každé straně velkého sálu je sedm kovových sloupů, které jsou od podlahy až ke stropu. Podle Pavla Trefance je teď stavba staticky zajištěná.

Ve hře je několik variant

Budoucnost Pekla řeší pracovní skupina složená ze zástupců všech politických stran v plzeňském zastupitelstvu. Podle jejího předsedy a plzeňského radního Davida Šloufa z ODS tato skupina doporučila městu tyto kroky: „Nabídnout tento objekt bezúplatně Plzeňskému kraji, dalším krojem je snažit se najít nějaký vhodný dotační titul na rekonstrukci, a za třetí jednat o odejmutí památkové ochrany. Čtvrtou možností je, pokud by žádná z těchto cest nikam nevedla, nabídnout objekt k prodeji za předem stanovených podmínek.“

Jak David Šlouf dodal, kompletní rekonstrukce by vyšla na více než 700 milionů korun. Vedení Plzně by o Pekle mělo jednat na konci února.