Zelená střecha může poškodit statiku domů. Hlavně těch starších

16. září 2021 14:00, aktualizováno
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zelená střecha na panelovém domě v Krejčíkově ulici

Můžou být zelené střechy na domech nebezpečné? Riziko se zvyšuje především u starých panelových staveb, které nebyly na podobná zatížení konstruované. I to zaznělo na výroční konferenci českých statiků v Plzni. Paradoxně, právě v krajské metropoli - v Krejčíkově ulici - před časem zelená střecha na několika starých domech vznikla.

Zelená střecha na panelovém domě v Krejčíkově ulici

Panelový dům v Krejčíkově ulici byl postaven přibližně v roce 1965. S tím souvisí i některá specifická úskalí. Například nedostatečná technická dokumentace bytových domů. „Přišli jsme na to, že si s tím tehdy moc hlavu nelámali. Stropní panely byly naštěstí ty správné, nicméně jako izolant použili místo škváry lupek, místo odlehčeného betonu dali konstrukční, což pochopitelně při realizaci zelené střechy vyvolalo nějaké komplikace a nestandardní postupy,“ řekl předseda Společenství vlastníků v Krejčíkově ulici v Plzni Petr Linhart.

Zelená střecha na bytovém domě v Krejčíkově ulici nezpůsobila nadměrnou zátěž, naopak došlo k odlehčení. „Střechu jsme odlehčili o více než 50 procent, protože ta původní hmota materiálu, který se odvezl, alespoň podle skládek, vážila přes 400 tun. Zpět se navezlo necelých 200 tun materiálu. Takže teď je střecha o půlku lehčí, než byla původně,“ doplnil Petr Linhart.

Na všechny domy se zelená střecha nehodí

Problém může být hlavně u starších domů. „Naši předci fungovali ekonomicky. Navrhovali střechy na zatížení sněhem a větrem, což je řádově tady v Plzni 50, někde za městem 100 kilogramů na metr čtvereční. Samozřejmě se počítalo, že místo tohoto zatížení tam může vstoupit nějaká osoba a upravit krytinu,“ uvedl statik a také předseda plzeňské pobočky autorizovaných inženýrů a techniků Luděk Vejvara.

Zelená střecha na panelovém domě v Krejčíkově ulici

S dalším zatížením už se ale nepočítalo. „Když tam teď najednou budeme dávat střechu, která má desítky nebo stovky kilogramů vrstvy zeminy, izolace a části s vodou, tak to dohromady dá poměrně dost kilogramů. Na to ta střecha původně dimenzována nebyla,“ dodal Luděk Vejvara s tím, že při projektování zelených střech je důležité obrátit se na autorizované odborníky, statiky.

Zelené střechy ale vznikají i na nových budovách. Třeba na nově rekonstruované tramvajové vozovně v Plzni na Slovanech. „Je to také otázka ekologie a přístupu. Co vlastně chci vybudovat, jestli mi za to stojí. Třeba v tomto případě máme najednou velkou zelenou plochu, která je hodnotnější, než kdyby se nějaké peníze přidaly na to, že ta konstrukce by vyšla slabší a možná o něco levnější,“ uzavřel statik a také autorizovaný stavební inženýr, Luděk Vejvara.

autoři: Jan Markup , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio