Život modrásků je plně závislý na mravencích

6. listopad 2022

Svět motýlů hýří nejen neuvěřitelnou barevností, ale také nápaditostí – třeba v tom, jak některé druhy motýlů přežívají jen díky závislosti na jiném živočišném druhu. Například většina druhů modrásků je při svém vývoji plně závislá na mravencích.

V České přírodě se vyskytují desítky druhů modrásků, z nichž většina je životně závislá na různých druzích mravenců. Právě mravenci totiž v určité fázi jejich životního vývoje hrají zásadní roli, když si housenky přinesou do svých mravenišť. Podrobněji to vysvětluje Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava a to na modrásku očkovaném, jehož živnou rostlinou je krvavec toten.

„Krvavec toten možná znáte – na vlhkých loukách jsou to takové tyčky zakončené skoro černými paličkami. Samička modráska očkovaného po té, co se spáří se samečkem, naklade vždy jedno vajíčko do hlavičky krvavce totenu. Ta larvička se tam pár dní živí a vypadne z krvavce totenu a spadne dolů na zem. Tam začne vylučovat feromony, aby voněla mravencům, jako jejich vlastní larvička," popisuje Vladimír Dvořák.

Pochopitelně mravenec, který ucítí známou vůni, odnese larvu do mraveniště v domnění, že to je larva mravence jejich druhu. A po celou dobu, co přebývá v mraveništi, ji chrání právě onen vylučovaný feromon.

„V mraveništi si larvička motýla, díky tomu, že vylučuje feromony, které voní těm mravencům, užívá vesele života celou zimu a požírá kukly mravenců. Pak se tam zakuklí, prodělá celý svůj vývoj a z kukly se v mraveništi vylíhne motýl, který se musí dostat na povrch," dodává Vladimír Dvořák.

A právě to je ta nejnebezpečnější část života modráska, protože v té chvíli motýla už nechrání žádný feromon, kterým doposud larva dokázala obalamutit celé osazenstvo mraveniště. Ale i na to příroda myslela.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.