Život perlorodky není žádné peříčko
Šumava je místem pro život nejrůznějších vzácných živočichů a rostlin. Jedním z nich je i perlorodka říční, která žije v čistých vodách řek Teplá Vltava a Blanice. Perlorodka patří mezi jedny z nejohroženějších živočichů vůbec a to nejen na Šumavě, nebo v Česku, ale v celé Evropě. Je totiž velmi náročným živočichem, který potřebuje specifické vodní prostředí, čistou vodu, dostatek potravy a také pstruhy.
Život perlorodky není žádné peříčko a to od jejího úplného počátku. V podstatě je tu neustálý boj o život, který začíná v momentě, kdy mateřská perlorodka vyvrhne glochidia – můžeme říci larvy perlorodek mikroskopické velikosti, do vody, kde musejí najít hostitelskou rybu, kterou je pstruh obecný.
„Ve vodním prostředí dokážou přežít jenom několik hodin. V té době musejí najít žábra hostitelské ryby. Chytne se, přicvakne se jim na žábra – jako parazit a žije s tím pstruhem skoro třičtvrtě roku. Parazituje na něm a následně, jako vyzrálá perlorodka vypadne do říčního dna, do něj se zavrtá 3 až 5 centimetrů. Ze začátku se živí i aktivně. Jakoby olizuje malé kamínky," představuje necelý první rok života perlorodky, který se odehrává od léta jednoho roku do jara roku následujícího, bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.
Perlorodka se zahrabaná ve dně vyvíjí následných zhruba 15 let, kdy dosahuje pohlavní zralosti. V té době se vyhrabe na dno, ukotví se a začne filtrovat vodu, tedy zachytávat zbytky rostlin natrávených bakteriemi a tím vodu vlastně čistí. A zároveň se může začít rozmnožovat. Samčí spermie vypouštěné volně do vody samička nasává a v jejím těle dochází k oplodnění vajíček. Ale protože patří mezi hermafrodity, může oplození proběhnout i bez přítomnosti samce, jen v těle samice. Během čtyř až šesti týdnů se oplodněná vajíčka v mezižaberních prostorách samičky přeměňují na invazní larvy – glochidia.
„Glochidia když dozrají, dotvoří se do té správné aktivity a velikosti, tak ona je začne vyvrhovat. Vyvrhne jich velké množství, hodně jich přijde vniveč a to proto, že šance, že se ta maličkatá glochidie, která, když by to člověk viděl na těch žábrách u pstruha, je něco jako zrnko mouky, je velmi malá. Zvlášť když ve Vltavě je problém, že těch pstruhů v létě je málo," vysvětluje Eva Zelenková.
Důvodem nízkého stavu pstruhů v Teplé Vltavě je mimo jiné i invaze kaprovitých ryb z lipenské přehrady, které ve statisících táhnou proti proudu a vytlačují pstruhy do horního toku řeky a do jejích přítoků. Proti tomu se ale už našlo řešení – migrační bariéra, která se už přes dva roku zkouší a to s pozitivními výsledky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
