Zločiny staré Plzně a okolí

Plzeňští maturanti stříkali kyselinu na záda německých vojáků

V roce 1939 měli společně na II. reálce na Mikulášském náměstí v Plzni maturovat dva spolužáci – Vladimír Ptáčník a Vladimír Levora. K tomu ale nakonec nedošlo.

Vladimír Ptáčník a Vladimír Levora

Oba byli levicově zaměření a byli členy mládežnické levicové organizace, kterou ovšem okupanti zakázali. Chlapci se chtěli okamžitě zapojit do odboje, který tehdy teprve vznikal. „Jejich o rok starší kamarád, který studoval v Praze chemii, jim na jejich přání sehnal 10 litrů kyseliny, skleněné ampulky a stříkačky. Tihle dva mládenci s nimi podnikli snad první útok proti německé branné moci na území protektorátu,“ řekl v úvodu archivář Státního oblastního archivu v Plzni Miroslav Eisenhammer.

Jeden z vojáků byl poleptán

V sobotu 22. dubna 1939 se se stříkačkami plnými kyseliny vydali tito dva studenti do města a na frekventovaných místech v davu stříkali kyselinu na záda německých vojáků. Druhý den tento čin zopakovali a pokusili se o něj i v tramvajích. Poškodili tak uniformy nejméně 30 německých vojáků, přičemž jeden z vojáků byl i lehce poleptán. Ačkoliv dobový tisk přičítal toto jednání vyšinutému jedinci, gestapo bylo přesvědčené o tom, že jde o cílený útok, který nesměl zůstat bez trestu.

Gestapo zatklo celou stovku lidí, vyšetřování ale nikam nevedlo. Nepomohlo ani vypsání odměny ve výši 10 tisíc korun. Mladíky vypsání odměny neodradilo od dalšího konání: „Pořád ještě měli zbytek kyseliny. Vyrobili tedy s jejím využitím skleněné bombičky. Zatavili kyselinu do ampulek a nastříleli je prakem do otevřených oken německého vojenského skladiště. Poté s akcemi přestali, krom jiného kvůli blížící se maturitě, ale měli vymyšlené další akce,“ popsal Eisenhammer.

Jejich spolužák Václav Štaif z Chrástu věděl o dodávce zbraní, kterou společně plánovali převézt na bezpečnější místo. Tento záměr se jim ale stal osudným. Člověk, který pro ně zajišťoval náklaďák k převozu, se nechal zlákat nabízenou odměnou a všechny tři udal. „Štajfa v Chrástu sebralo gestapo a oba Vladimírové se museli dát na útěk. Několik dnů se skrývali na kolejích u kamarádů v Praze, poté se přesunuli do Ostravy, odkud přešli pěšky do Polska. Stejnou cestou, kudy tehdy utíkali naši vojáci, kteří se chtěli zapojit do zahraničního odboje,“ uvedl archivář.

Jak to se studenty dopadlo a jak souvisí jeden z nich s Galerií Klatovy/Klenová? Poslechněte si o jejich strastiplných osudech v reportáži.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.