Zločiny staré Plzně a okolí

Místním se od zdejšího mordu kosou říká Kosičkáři. Ti si tak pojmenovali vlastní pivo

Roku 1927 došlo ve Šťáhlavicích na jižním Plzeňsku k tragické události – Marie Štěpánková, která sloužila na statku čp. 16, byla ve své komůrce zavražděna kosou. Prvními podezřelými se stali František Beneda – milý zavražděné, a Maxmilián Fišer – Benedův kamarád, který společně s ním chodíval do Šťáhlavic za svou milou, jež sloužila u starosty.

Marie Štěpánková

Vražda jim však prokázána nebyla, a tak četníci pátrali dál. „Přišel podzim 1928 a četníci přijali nabídku několika jasnovidců, že jim pomohou případ vyřešit. Z nich asi největší kus práce pro vyšetřovatele odvedl Svengali Vrba. Ten si v Německém divadle v Plzni vyhlédl dívku, školačku, která mu měla dělat médium. S ní poté jezdil jasnovidec společně s četníky po okolí Šťáhlavic a pátrali po pachateli,“ uvedl památkář přeštického městského úřadu Jiří Sankot.

Médium znervóznělo, když ho vezli přes Chválenice

Vyšetřování směřovalo k závěru, že vrahem byla žena. „Vše ukazovalo na Marii Kosnarovou z Chválenic, kam byla čerstvě provdána. Vyšetřovatelům nevadilo ani to, že měla poměrně dobré alibi, jelikož v době vraždy byla na tancovačce. Vše se točilo kolem ní. Médium znervóznělo, když ho vezli přes Chválenice, znervóznělo na tamní návsi, poměrně dobře také popsalo pachatelku s tím, že jí v ústech chybějí dvě stoličky. Když chtěli četníci vědět, kde se pachatelka právě nachází, médium řeklo, že je zrovna u výslechu na četnické stanici v Nezvěsticích,“ popsal památkář počínání média, ze kterého nejednoho může mrazit.

Jaký mohla mít Marie Kosnarová motiv pro vraždu Marie Štěpánkové? Měla být zamilovaná do Františka Benedy, milého Marie Štěpánkové. Dokonce spolu před její svatbou měli milostný vztah. „Musela si nakonec vzít sedláka z Chválenic, kterého nemilovala. I přesto, že se provdala, neustále psala Benedovi dopisy. Tak vznikla myšlenka, že celá tato akce byla narafičená na Benedu, aby zmizel. Když se to nepovedlo, chtěli strůjci toho všeho potrápit alespoň Marii Kosnarovou. Ta totiž byla přes svého manžela spřízněná s rodinou starosty a starostův tchán byl velice vlivný sedlák, kterého se místní báli. To je příběh, který se tady povídá, ale který četníci nikdy nevzali v patrnost,“ řekl Sankot.

Čtěte také

Marie Kosnarová však dle vyšetřovatelů nevraždila. Tomuto závěru napomohly otisky prstů. „Po této události se zcela zdiskreditovali jasnovidci jakožto pomocníci četníků. Četníci by pravděpodobně přešlapovali na místě, kdyby se jim prakticky sám nenabídl jako pachatel syn drážního penzisty ze Starého Plzence František Škoda, který se v podstatě sám přiznal k vraždě,“ sdělil památkář.

Vraždil ale skutečně František Škoda, anebo to bylo celé jinak? To se dozvíte v přiložené reportáži.

Od této neblahé události z roku 1927 začali lidé z okolí říkat obyvatelům Šťáhlavic Kosičkáři. Ti si přezdívku vzali za svou a pojmenovali vlastní pivo z místního pivovaru Kosičkář. Kosa, jakožto připomínka této vraždy, visí dodnes ve šťáhlavické hospodě.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.