Zločiny staré Plzně a okolí
Mařko, vstávej, volal hospodář. Děvečka ale ležela ve své komůrce na podlaze zavražděná kosou
V noci ze 16. na 17. září roku 1927 došlo ve Šťáhlavicích na jižním Plzeňsku k brutální vraždě mladé dívky Marie Štěpánkové. Ta byla nalezena u domu čp. 16 na návsi i s vražedným nástrojem – kosou. Tento příběh se stal dokonce předlohou pro natočení jednoho dílu známého televizního seriálu.
Marie pocházela z velice chudé rodiny z osady Kocanda u Chaloupek nedaleko Komárova ve středních Čechách. Později odešla sloužit právě na statek do Šťáhlavic. Měla být povahy přátelské a veselé, zejména co se týkalo vztahů k mužům. To se nelíbilo ani její rodině, ani obyvatelům Šťáhlavic a blízkého okolí. „Říkalo se, že v každé z přilehlých vesnic měla nějakého milého. Dalším zdrojem jejích milostných avantýr byla také početná komunita slovenských dělníků, kteří pracovali v okolních lesích,“ upřesnil památkář přeštického městského úřadu Jiří Sankot, který dále pokračoval:
„Asi nejvíce naštvané byly na Marii manželky sedláků. Ty měly strach, že těmi dalšími, které Marie svede, budou jejich manželé. Dalšími, kdo s Marií měli problémy, byli samotní hospodáři ze Šťáhlavic. Ti totiž, pokud si s ní někde zakoketovali, měli následně potřebu vše skrýt. Mariina pověst ve vesnici asi nebyla nic moc.“
V osudný den navštívila Marie svoji matku na nedalekém Hájku, kde měla údajně opět koketovat s dělníky. Ve čtyři hodiny odpoledne se vrátila na statek do Šťáhlavic, aby nakrmila dobytek. Volný večer pak chtěla strávit se svým milým Františkem Benedou z Nezbavětic. Ten chodíval do Šťáhlavic společně s Maxem Fišerem, který zde měl také dívku. V ten večer se na návsi, jak mívali ve zvyku, chlapci rozdělili, a každý šel do komůrky ke své dívce.
„František strávil u Marie v komůrce možná půl hodiny, možná hodinu. Poté se jí chtělo spát, tudíž jej vyprovodila, zavřela komůrku na závlačku, převlékla se do noční košile a šla spát. František vyšel na náves a všiml si před statkem jakési tmavé postavy mladého člověka. František si na první pohled myslel, že se jedná o jeho kamaráda Maxe. Zavolal na postavu, ta se však začala vzdalovat a zmizela,“ popsal poslední Mariiny chvíle na tomto světě památkář.
Mařko, vstávej!
„V 5 hodin ráno vyšel na dvůr sedlák, u kterého Marie sloužila, a tak jak byl zvyklý, zavolal „Mařko, vstávej!“. Načež mu ale přišlo divné, že dveře do její komůrky byly pootevřené, což nebývalo zvykem. Vzal tedy baterku a posvítil si dovnitř. Marii našel ležet na zemi. Hlava, celé tělo i podlaha byly pokryté krví, na nohách měla částečně peřinu a přes prsa položenou kosu. Během okamžiku se tato náves, která je dnes tak klidná, zaplnila zvědavci. Do toho přijela pátračka a začala prohledávat místo činu,“ uvedl Jiří Sankot.
Prvními podezřelými se stali František Beneda a Maxmilián Fišer, jelikož byli s Marií viděni naposledy. „Vražda se odehrála v době, kdy byla v počátcích daktyloskopie a teprve se začínalo s otisky prstů. Těmto chlapcům a následně i všem mužům ve vsi byly sejmuty otisky,“ sdělil Sankot. Ačkoliv výsledky vyšetřování četníky k ničemu nedovedly, teorií existovalo hned několik:
„Téměř všichni se shodovali v tom, že vrahem je určitě některý z jejích milenců, což by ukazovalo na Františka Benedu. Dále se povídalo, že Marie Štěpánková byla pravděpodobně těhotná a vrah se jí tím pádem snažil zbavit, aby nebyl kompromitován tím, že s ní má dítě. To by zase ukazovalo na nějakého sedláka,“ řekl památkář.
Co odhalila pitva, která proběhla pod stromem přímo na pozemku statku? Poslechněte si 1. část reportáže!
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka