Zločiny staré Plzně a okolí

Mlátili učitele i děti a tahali je za vlasy ven. Takový začátek školního roku asi nikdo z českých obyvatel nečekal

Stvolny jsou malá poklidná vesnice na severním Plzeňsku, část města Manětín. Klid zde ale rozhodně nebyl v roce 1919, kdy tady ke konci září začínal školní rok. Právě škola se stala příčinou sváru mezi zdejším českým a německým obyvatelstvem.

Stvolny v té době byly národnostně smíšenou obcí a v září roku 1919 se tady velmi intenzivně projevila nesnášenlivost mezi německou většinou a českou menšinou. „Tahle obec měla původně jednu malou německou školu, kam chodily i české děti. Po vzniku Československa si ale česká menšina prosadila vznik školy české,“ sdělil na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Češi však neměli pro děti žádnou místnost, natož budovu. Bylo tedy dohodnuto, že české děti budou chodit do stávající německé školy na výuku dopoledne, německé děti odpoledne, a takto se budou střídat. „Pro Čechy to bylo velké vítězství, pro Němce zase velká potupa. Němci s něčím takovým nesouhlasili, mělo to být podle nich další ponížení ze strany nenáviděného Československa,“ pokračoval ve vyprávění Karel Řeháček.

„29. září toho roku mělo dojít k zahájení výuky. Tehdejší školní rok začínal později v souvislosti se zemědělskými pracemi, kdy bylo třeba sklidit především úrodu, a kdy pomáhaly i děti. Toho dne se měly české děti učit dopoledne a odpoledne je měly vystřídat ty německé. Když však přišly české děti do školy se svým učitelem Františkem Kroftou, ukázalo se, že německé děti nerespektovaly původní dohodu a seděly ve třídě. České děti se tedy vmáčkly mezi ně a čekalo se na příchod starosty,“ popisoval tehdejší události ředitel SOA v Plzni.

Musíme tu českou pakáž pobít, až zdechne!

Následně bylo starostou potvrzeno to, na čem se česká a německá strana dohodly, a německé děti celkem v poklidu opustily školu. Nic už nebránilo tomu, aby se české děti mohly začít učit. Dorazil dokonce rabštejnský farář Josef Martin, který měl vyučovat náboženství. Klid však netrval dlouho. Před školou se začalo shromažďovat místní německé obyvatelstvo, které bylo s výsledkem dohody velice nespokojené.

Stvolny

„Němci nadávali, působili hluk a tloukli na dveře. Učitel Krofta s farářem Martinem se snažili dveře držet, Němci je ale po chvíli vyrazili a nastal útok na české děti a učitele. Jednalo se o útok dosti násilný. Němec Gillich například křičel Musíme tu českou pakáž pobít, až zdechne!,“ uvedl Řeháček. Německé obyvatelstvo bylo vybaveno nejrůznějším náčiním. Nezdráhali se použít například srpy nebo kosy. „Mlátili učitele, mlátili děti, vytahávali je za vlasy ze školy,“ dodal ředitel archivu.

Jak celý útok skončil a byli za to dotyční potrestáni? Poslechněte si reportáž

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio