Alena Zemančíková: Dokonce tři soubory ze západu Čech zazářily na letošním Jiráskově Hronově

18. srpen 2017
Publicistika

Také letos byly na národních přehlídkách různých žánrů amatérského divadla úspěšné soubory ze západu Čech. Až natolik, že je poroty národních přehlídek poslaly na metu nejvyšší: na Jiráskův Hronov. Jeho 86. ročník sledovala a západočeskou účast hodnotí Alena Zemančíková.

Na Jiráskově Hronově, kde se představují nejlepší inscenace amatérského divadla za poslední rok, zazářily hned tři soubory z obou západočeských krajů.

Teatr Vaštar Ostružno vytvořil inscenaci, která vychází z románu Williama Goldinga Pán much. Režisér Michal Ston se svými herci dokázal přehledně vyprávět děj, odehrávající se na ostrově, kde se ocitne celý chlapecký pěvecký sbor po pádu letadla, v kruhovém prostoru, do nějž jsou lidé vypuštěni jako dravá zvěř do manéže a jenž má uprostřed červený krotitelský postament, na němž vládne ten, který tam zrovna stojí, který je ale snadné zvrátit, až nakonec není vůbec k ničemu. Mušle – zde představovaná mikrofonem - je už v předloze, moc má ten, koho je slyšet (kdybychom chtěli aktualizovat, kdo má média).

Herci se ani na chvíli nepřestanou chovat jako děti, dokonce i ten, který i zjevem působí dospěle a také hraje roli nejrozumnějšího Ralpha, se neubrání uličnickým momentům ve svém chování. A právě v dětském chování vyniknou způsoby myšlení nejen jednotlivců, ale – přesáhneme-li z metafory do podobenství, i celých skupin obyvatel.

Herci spolu s diváky sdíleli hluboké porozumění předloze, jejíž jasnozřivá až prorocká analýza rozpadu civilizace, puštěné z řetězu a zbavené dospělého dozoru, nám v publiku naléhavě připomene situaci demokratických struktur, v nichž žijeme v současnosti. Zejména trýznivé uvědomění člověku přivodí postava Čuňase (a výkon jeho představitele), toho slabého, který vyžaduje vždy menší nároky, protože má astma a brýle a je sirotek a má nadváhu, toho, který je zoufale zvyklý se nestarat o nic jiného než o sebe, kdo nechce velet, ale ani poslouchat, toho, který má mnohdy i pravdu, ale není schopen pro její prosazení udělat nic jiného, než se dožadovat činů jiných. Jehož pravda by mohla být i uznána, kdyby ji ovšem vyslovoval jiným tónem. Repliky této postavy zněly z jeviště jako hlas České republiky v Evropské unii.

Rodinný loutkářský soubor Rámus z Plzně sehrál inscenaci, která se jmenuje – s odpuštěním – V prdeli. Je to pohádka a trochu i moralita o tom, že cesta do …. Bývá dlážděná dobrými úmysly. Vypráví o tom, co se stane, když se lidem splní jejich pošetilá přání – a mezi ně patří i čistě spotřební choutky (jako třeba mít nové auto), tak spasitelské projekty, jako nasytit či učinit čistým celý svět. S loutkářským vtipem vytvářejí na jevišti kouzla, kaše z hrnce přetéká, komíny kouří, elektrárna dýmá – a nakonec to veškeré bláznovství utne malé dítě, holčička Terezka, která obsah kouzelné nádoby, jež splní každé přání, prostě vysype. A začíná se znovu, s tatínkem u stolu, ale tentokrát s rozumem a lépe. Rámus je divadlo, kde hrají společně rodiče i děti všech věkových skupin a patří za dobu své existence vysloveně mezi divadla, na něž se publikum těší plno zvědavosti, v jakém příběhu zase děti zachrání dospělé před jejich bláznovstvím. A přitom nás nepoučují, jen si tak hrají.

Z Karlovarského kraje přijela do Hronova inscenace souboru Hop hop z Ostrova. Dva kluci v ní sehrají příběh podle knížky Oty Hofmana Útěk, jeden je mladší chlapec ze spořádané rodiny, druhý je z pasťáku propuštěný výrostek. Ten malý velkého napřed pronásleduje a dělá stopy pro policii, protože se nechce smířit s tím, že by vina za zapálenou kůlnu padla na nepravého viníka, pak oba uprchlíky okolnosti spojí a nakonec – je to přece jen příběh pro děti – mladší onemocní a starší se rozhodne dopravit ho k lékaři i s vědomím, že bude zadržen a znovu poslán do pasťáku. Takových klučičích inscenací se na amatérském jevišti nevyskytuje příliš, Útěk svědčí o tom, že ZUŠ Ostrov je přitažlivým centrem kreativity ostrovských středoškoláků. Že se v ní uzavírají přátelství, která přetrvávají i po absolutoriu.

Ostatně – a to nejlepší nakonec – ředitelka Základní umělecké školy Ostrov a režisérka a pedagožka souboru Hop Hop Irena Konývková byla oceněna při zahajovacím ceremoniálu Jiráskova Hronova Cenou Pavla Dostála za přínos amatérskému divadlu.

Spustit audio