Bartoloměj a billboardy
Nejen Plzeňané, ale asi i všichni Západočeši se radují, že Plzeň se stala evropským hlavním městem kultury. Že si takový titul zaslouží, dokazovala západočeská metropole v uplynulých dnech například mezinárodním festivalem Divadlo, už tradičně na vysoké úrovni. Proslulými i v Praze se staly Smetanovské dny a další kulturní festivaly. Cit pro historickou architekturu dokládají také nové kašny na Náměstí Republiky. Na jistou rozporuplnou okolnost upozorňuje Ondřej Vaculík.
Vysoká, štíhlá věž kostela sv. Bartoloměje nevznikla z pouhého rozmaru stavitelů. Jak se zpívá ve známé písni – převyšuje kopce – a je tak dominantním bodem Plzně, která je jinak zanořena v pánvi soutoku čtyř řek. Věž kostela vždy bývala topografickým bodem, k němuž směřovaly hlavní cesty, dnes říkáme komunikace. Také rokycanská silnice přesně míří na štíhlou Bartolomějovu věž, kolem níž se Plzeň rozkládá – no jako na dlani. Úchvatný pohled, pro Plzeň podobně charakteristický jako jméno známého pivovaru.
Kdo ale dnes přijíždí od Rokycan do Plzně, uvidí něco, řekl bych dosti antikulturního. Ulici místo stromořadí lemují billboardy, reklama obsadila štíty domů, zdi a každé volné místo, takže na samu Plzeň už ani není vidět. Svatý Bartoloměj zaniká v houšti otravného plevele hesel a reklamních sloganů, které ve skutečnosti nezajímají nikoho kromě inzerentů. Na kandelábrech visí rudé prapory sice bez srpů a kladiv, ale s nápisy výfuky, tlumiče, brzdová obložení. Kdo si Plzně váží, vnímá tuto její ambaláž jako úpadek kvality veřejného prostoru, jeho znehodnocení. Naši předchůdci měli starost, aby štíhlé sloupy troleje trolejbusů nerušily výhled. Proto je také natřeli šedě, nenápadně. Kde bere výfukový tlumič tu drzost, aby se na ně věšel coby nová dominanta Plzně, a tu skutečnou nám zakrýval? Nebo jaký kontrast mezi skromnou štíhlostí Bartolomějovy věže a pyšnou velkoformátovostí banální reklamy. Když to člověk vidí, vlastně se stydí za nás burany, jak bezostyšně rozprostíráme svou stupiditu právě na těch nejkrásnějších místech. To není náhoda, to je antikulturní záměr lidí, kteří parazitují na kvalitě veřejného prostoru, o niž se nezasloužili. Správně by tam vůbec měli mít vstup zakázán.
Velkoformátoví inzerenti by neměli platit pouze za reklamní plochu, ale také za prostor, který svou reklamou zamořují. Ať zaplatí tu kubaturu vzduchu, odkud je jejich reklama vidět, a hned jí ubude.
Druhá věc je, kdo umístění reklamy povoluje. Ten úředník přeci nejedná v zájmu obecním, ale toliko ziskuchtivém.
Pokud Plzeň nezačne chránit svou kulturní tvář, zůstane sice evropským hlavním městem kultury, ale v jistém ohledu a zejména pohledu bude současně i evropským hlavním městem pakultury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
