Benzin versus mléko

Zvýšení ceny benzinu a nafty v Polsku (na 34 až 36 Kč) vyvolalo protesty polských řidičů. Blokovali čerpací stanice i silnice před parlamentem a Úřadem vlády. Nechtějí platit za benzin a naftu stejně jako v západní Evropě, když se v polských poměrech vydělává třikrát či čtyřikrát méně, je nepoměrně moc.

Jsme na tom asi stejně jako polští řidiči - ale neprotestujeme. Jsme trpělivější. Mluvit dnes o poměrech jde velmi těžko. Teatrálně řečeno: když se doba vymkla ze svých kloubů, vymkly se i poměry. Staly se z nich nepoměry. Začalo to už dávno, ještě za minulého režimu. Když byl benzin dražší než pivo, říkal jsem si, to musí špatně dopadnout. A dopadlo!

Ale dnes? Litr nafty je dražší než litr plzeňské dvanáctky, když je "v akci". Říkám si: Jak to asi dopadne?

Nádrž mého auta má - zaokrouhluji pro jednoduchost dolů - 50 litrů. Aby ji dnes naplnil, musel by zemědělec prodat víc než 6 metráků brambor, ano: víc než 600 kilo! Sotva prodá. Nikdo prý je nechce. Kolik nafty asi spálil jeho traktor, než zoral pole, zasázel, vyoral, uskladnil a následně vyskladnil?

Kravín (ilustr.obr.)|foto:Radana Schaeferová

Ani s mlékem to není lepší: vloni se vykupovalo za 8,50 Kč, a tak musel prodat 215 litrů mléka, aby teď koupil naftu do osobního auta. 215 litrů prodat - a nezdanit! Přitom z toho čerstvě nadojeného mléka nejsou jen stovky krabic odstředěného, ale také smetana, máslo a podobně. A co třeba kuřata? Zemědělec dostane 22 Kč za kilo - a nadává, protože kdo je od něj vykoupí, řekne si hned o dvojnásobek - a jen je prodá dál - a tam je prodají nám, třeba mně nebo vám - víme za kolik!

Protřelý politický harcovník namítne, že "je to velmi složité", že i naše zemědělská výroba musí být konkurenceschopná, vyrábět levněji, jako v zahraničí. Bude-li mu zemědělec velmi emotivně a velmi nahlas odpovídat, jeho hlas z venkovských polí nebude slyšet. I kdyby křičel na celé kolo, že tam za hranicemi kupují levnější Pandury i levnější elektřinu z fotovoltaických polí a politici mají na svědomí méně hloupých unáhleností, méně prohraných arbitráží a méně nenažrané korupce.

Jak bude vypadat česká krajina, závisí na zemědělcích. Její vzezření i její život. Zda přežije české zemědělství, závisí, bohužel, na českých politicích. Projeďte se třeba po okreskách z Domažlic do Chebu! Můžete počítat prázdné a rozpadající se kravíny a vepříny, opuštěné dvory - a když uvidíte ty, které jsou v provozu, počítejte i je. Bude jich žalostně málo.

Traktor|foto:Fotobanka stock.xchng

Nemluvím o stavu půdy, o ornici a humusu ani o zkyslých pastvinách. O péči o krajinu! Ta skomírá, když skomírá zemědělství.

Sleduje vůbec česká zemědělská politika jasně promyšlenou koncepci zemědělské politiky? Ani její kritiku, jasnou, promyšlenou a koncepční, není moc slyšet. Spíš vůbec.

Proto tento komentář. Psal jsem ho možná v bláhové naději, že se nenaplní varovná vize filozofa Karla Košíka: "Bez myšlení a kritiky, jako pochodující bezhlavost, budou lidé šťastnější."

Asi už pochodujeme.