Bleskem označeno aneb Kam udeřil blesk? A neobjasněná tajemství Rapa Nui, ostrova kamenných soch

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o dosud neúspěšném pátrání po kryse, která pronikla na ostrov Svatého Pavla u Aljašky a ohrožuje tamní ekosystém, představíme vám databázi středověkých rukopisných herbářů Herbaria manuscripta, prohlédneme si fosilie tří mastodontů, objevené vysoko v peruánských horách, navštívíme vykopávky v Maroku, kde se našly zbytky rozsáhlého zemědělského komplexu z doby před 5000 lety a nakonec vám prozradíme, proč byli na palubě lodi Crew Dragon, která nedávno přistála u Mezinárodní vesmírné stanice pouze dva kosmonauti.

Kam udeřil blesk – a proč je to zajímavé

Bouře nad lesem|foto:Shutterstock

Z minulého pořadu už víte o výzkumu bouřkových hvizdů, které se šíří třeba tisíce kilometrů daleko. Vysoko v atmosféře v takzvaných hustotních trubicích. Není to ale jediný výzkum bouřek a blesků, kterým se naši vědci zabývají. Do jiného se dokonce může zapojit i veřejnost; je to zkrátka další z vlaštovek takzvané občanské vědy, kterých poslední dobou hojně přibývá. Stačí si pamatovat místo, do kterého v blízké, nebo i docela vzdálené minulosti udeřil blesk a nahlásit jeho polohu prostřednictvím formuláře na webu bleskemoznaceno.cz. Proč vědce právě ona „místa zásahu“ zajímají?

Co po sobě výboj blesku zanechává nám vysvětlila a projekt Kam udeřil blesk? představila Ivana Kolmašová, vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky v Praze. Mnoha dějům, spjatým s bouřemi, stále ještě nerozumíme. Spousta otázek ve fyzice blesků zůstává nezodpovězených. Na které z nich by vědci především chtěli najít odpověď?

Turista na Velikonočním ostrově|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Rapa Nui, ostrov kamenných soch

Na Boží hod Velikonoční, v neděli 5. dubna 1722, zakotvily první evropské lodě u pobřeží ostrova, kterému se v místním jazyce říká Rapa Nui. Do jaké míry je tenhle název původní, o to se vede spor. Komandér expedice, nizozemský admirál Jacob Roggeveen, nazval novou zemi Velikonočním ostrovem. Měl na to plné právo. Ostrov sice pravděpodobně zahlédli už dříve jiní evropští mořeplavci, ti se však u něj přistát nepokusili. Podobnou historii mají i další ostrovy v Pacifiku. Často je sporné, kdo je pro Evropu a vlastně i pro zbytek světa v moderní době objevil.

Sochy moai na Velikonočním ostrově|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Co se Velikonočního ostrova týče, o jeho starší historii se toho příliš mnoho neví. Je to ostrov tajemných soch moai, ještě tajemnějších destiček s písmem rongo-rongo a domorodých tradic, jako je třeba kult Ptačího muže. I z těchto tradic však zůstalo jen velmi málo.

Radiouhlíková data naznačují, že první Polynésané se na Rapa Nui vylodili kolem roku 1200 našeho letopočtu. Průběh osidlování Polynésie je pro vědce vůbec plný otazníků, potvrzuje kulturní antropolog Martin Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze...

Detail dřevěné tabulky s dosud nerozluštěným písmem rongorongo z Velikonočního ostrova|foto:Profimedia

O historii Velikonočního ostrova v době před příchodem Evropanů jsme informováni pouze prostřednictvím mýtů a pověstí. Možná bychom na tom byli lépe, kdyby se podařilo rozluštit záhadné znaky na dřevěných tabulkách rongo-rongo a slavných kamenných sochách moai. Pokud to tedy je písmo. A co samotné sochy moai, nosaté kolosy, kterým původně na hlavách trůnily kamenné klobouky pukao, znázorňující snad uzly smotaných vlasů? Jak jsou asi staré, koho znázorňují, kdo je vytesal a jak – a proč jich je tolik? A co se dělo po příchodu Evropanů?