Přece jen existuje! Objev exoplanety Barnard b

19. říjen 2024

Prostřednictvím dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře na hoře Paranal v Chile našli konečně astronomové planetu u známé Barnardovy hvězdy.

Barnardova hvězda je nám nejbližší samostatnou hvězdou. Na její nově objevené planetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, a je tedy i méně hmotná než naše Země, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Ke své hvězdě se tulí víc, než je zdrávo. Teplota na jejím povrchu se pohybuje kolem 125 °C, výš, než je dobré pro případný výskyt kapalné vody. I když je její mateřská hvězda asi o 2500 °C chladnější než naše Slunce, přece jen bude planetě v její blízkosti horko. Pozorování astronomů nezůstala jen u exoplanety Barnard b; poznatky naznačují existenci ještě dalších tří planetárních kandidátů na různých oběžných drahách kolem této hvězdy.

Objev po šesti desetiletích

Snímek okolí Barnardovy hvězdy, která se nachází ve středu snímku. Jelikož se jedná o hvězdu s největším zdánlivým pohybem na obloze, je na snímku zachycena ve třech různých okamžicích a změna její pozice je zvýrazněna červenou, žlutou a modrou barvou

Barnardova hvězda se nachází pouhých šest světelných let od nás a je druhým nejbližším hvězdným systémem – hned po trojhvězdné skupině Alfy Centauri. Astronomové kolem Barnardovy šipky, jak se jí také říká, hvězdy s největším pozorovatelným pohybem na obloze, „brousili“ už před několika desítiletími. Už tehdy je zajímalo, jestli se v její blízkosti nenachází planeta podobná Zemi. V roce 1963 došel nizozemsko-americký astronom Peter van de Kamp k závěru, že by Barnardovou hvězdu mělo obíhat jedno nebo dvě tělesa o hmotnosti Jupiteru. Domněnka se však nepotvrdila, chyba byla připsána na vrub přístrojům. Slibný byl další objev z roku 2018 – ani ten však nebyl potvrzen a nepotvrdila jej ani nová data. Došlo však na jiný, již zmíněný objev. I když k němu vedlo pět let trpělivého pozorování, astronomové si byli jisti, že přinese ovoce, říká Jonay Hernández z Astrofyzikálního institutu de Canarias ve Španělsku, autor studie i článku publikovaného v časopise Astronomy & Astrophysics.

Trochu silná káva? Vůbec ne!

Grafické znázornění relativních vzdáleností mezi nejbližšími hvězdami a Sluncem

Astronomové ke svému objevu využili ESPRESSO. Sice to trochu zavání kávou, ale aby nedošlo k mýlce – ESPRESSO je speciální přístroj určený k vysoce přesnému měření kmitů hvězdy, které způsobuje gravitace jedné nebo více obíhajících planet. Pátrání v okolí obyvatelné zóny Barnardovy hvězdy samozřejmě pokračují, protože – jak už jsme naznačili – planetárních kandidátů je více. Podle spoluautora studie Alejandra Suáreze Mascareña z téhož institutu, objev exoplanety Barnard b spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou exoplanety Proxima b a d, výzkumníky nejen motivuje, ale zároveň ukazuje, že planety s hmotností podobnou Zemi máme doslova za humny.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.