Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě
Geolog a paleontolog Radek Mikuláš vás svou knihou možná poněkud překvapí. Zkamenělých stop u nás není málo, jen asi nevypadají tak, jak byste si nejspíš představovali.
Zkamenělé stopy se ve světě vědy označují termínem ichnofosilie – slovo „ichné“ pochází z řečtiny a znamená „pohyb“. Věda, která se ichnofosiliemi zabývá, se nazývá ichnologie. Její historie není dlouhá, své kořeny má v 19. století. Zkamenělé stopy po činnosti organismů, které se dají najít v geologickém záznamu, jsou staré jako sám život.
Nejsou to jen šlépěje!
I v našich skalách, lomech a horninových odkryvech se ichnofosilie vyskytují, dokonce jsou hojné. Jen asi nevypadají tak, jak byste si představovali: v naprosté většině to nejsou otisky tlapek či končetin; není divu, že i vědci z nich byli zpočátku zmatení. Dobrou představu o pestré paletě ichnofosilií si můžete udělat díky novému ze série Atlasů, které vydává nakladatelství Academia. Jeho autorem je geolog a paleontolog Radek Mikuláš. Kniha se jmenuje, celkem logicky, „Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě“.
Co všechno se ve zkamenělé podobě může dochovat? Jak už jsme řekli, nejsou to jen šlépěje a jejich řady. Ichnofosiliemi jsou také zkamenělá doupata, takzvané potravní stopy, jako jsou třeba požerky nebo stopy po projídání hlubokých partií mořského dna, ve fosilní podobě se ale někdy dochovávají i stopy predace, tedy lovu, nebo útoku jednoho živočicha na druhého; nemluvě o dochovaném fosilním obrazu mnohonásobného míšení sypkých substrátů, hlíny nebo bahna, činností organismů. A to je jen pár příkladů. Víc jich najdete ve stručném úvodu atlasu, na který navazuje popisná část, věnovaná už jednotlivým lokalitám, kde se u nás zkamenělé stopy vyskytují.
Výlety za ichnofosiliemi
Atlas je uspořádán podle stáří popsaných zkamenělých stop; s jeho přibývajícími stránkami se stále více blížíte současnosti. Každé heslo obsahuje popis naleziště včetně jeho lokalizace pomocí GPS, uvádí přibližné geologické stáří a rozebírá prostředí a okolnosti vzniku ichnofosilií. Dále je uveden předpokládaný původce zkamenělé stopy, který ale často zůstává neodhalen a následuje její podrobnější popis s celkovou charakteristikou a obecnější přehled výskytu. Autor doplňuje i význam konkrétní ichnofosilie pro širší poznání, u některých jsou uvedeny přesnější informace o přístupu na lokalitu, případně geologická charakteristika okolí. Nechybí odkazy na literaturu a pochopitelně bohatá fotodokumentace.
Cenným příspěvkem jsou obrazové rekonstrukce Jiřího Svobody, přibližující možnou podobu některých organismů, které zmíněné stopy vytvořily. „Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě“ od Radka Mikuláše představují originálního průvodce naší pravěkou krajinou i zvířenou. Knížka se vám pohodlně vejde do kapsy, a na výlety se určitě hodí.
O knihu „Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě“ z produkce nakladatelství Academia s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte až do neděle 3. listopadu.
Radek Mikuláš: Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě. Praha: Academia, 2024. ISBN 978-80-200-3519-6.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
