Bolevák v centru pozornosti

"Lehátko na Boleváku a sedadlo ve Velkém divadle se dědí," citoval kdysi plzeňský rodák, známý režisér a dramatik Ladislav Smoček svoji babičku. Bolevák je skutečně pro Plzeňany nejdůležitějším letním útočištěm. Dlouho byl zanedbávaný, město o něj ale dbát začalo: kontroluje složení živočichů a rostlin, kteří ovlivňují kvalitu vody, upravuje břehy, myslí na plavce, pěší i cyklisty. Další projekty jsou ve fázi příprav.

Změny Boleváku prospívají. Ty největší by měla přinést teprve budoucnost. Zřejmě totiž zmizí silnice, která nyní kopíruje jeden z břehů rybníka. Tím se otevře další prostor pro úpravy: počítá se s výsadbou stromů, s vybudováním sociálních zařízení a laviček, se vznikem sportovišť, restaurací a občerstvení.

Soustava boleveckých rybníků

Na soukromém sektoru město ponechává právě vznik penzionů a restaurací. To je zcela logické; pokud však město nebude mít alespoň základní estetické nároky a nevytvoří určitá pravidla, je namístě obava, že se z Velkého boleveckého rybníka stane Kýčov nad Hrůzovem. Nad podobnými regulacemi město tedy rozhodně bdělo v dobách stokrát kultivovanější první republiky, neboť tušilo nebezpečí, že se okamžitě seběhnou psi z nejrůznějších vsí a začnou falešně výt.

A tak kde jsou ty časy, kdy poblíž Boleváku stávala v zatáčce kousek od železničního mostu krásná zahradní restaurace, jejímž autorem byl vynikající regionální architekt Hanuš Zápal. Proces chátrání po zániku socialismu nerušeně pokračoval a z budovy jsou trosky. I dnes - a v souvislosti s rozvojem lokality - by to mohlo být lukrativní místo, nabízející krásné prostředí, vzrostlé stromy, dopravní dostupnost. A především vzdálenost k rybníku co by kamenem dohodil. Pakliže by se spojila kvalitní architektura s chytrým podnikatelským záměrem, zázrak by byl na světě. Jistě komerčně úspěšný k tomu. Jenže kde se najde kultivovaný investor, který má zájem také o kvalitu, nejen o zisk? Je pravděpodobnější, že časem v zatáčce k Boleváku vyroste levná beztvará kisna ostrých barev, kde bude výčep, šipky a automaty. A takových vředů může v okolí Boleváku mokvat víc, než je zdrávo.

Bolevecký rybník|foto: www,zcu.cz

Bolevák, kde se vždy v létě plavalo a v zimě bruslilo - nebo tu kdysi pivovar těžil led - patří nepochybně k největším a tradičním plzeňským specifikům. Určitě si říká o to, aby s ním Plzeň počítala při přípravách na kandidaturu na Evropské město kultury 2015. Aby ho ale bylo možné využít a aby na něj obyvatelé města mohli být opravdu pyšní, měl by Bolevák nabízet skutečně kultivované prostředí. Také proto je jeho rozvoj třeba ohlídat. A to i v případě soukromého sektoru.