Bonboniéra a slova podobná; mrazák versus mražák

16. červen 2010

Dnešní jazykový koutek bude věnován zejména výslovnosti některých přejatých slov. Naši posluchačku by zajímalo, jak správně vyslovovat slova typu bonboniéra či garsoniéra.

Český jazyk přejal v průběhu svého vývoje obrovské množství slov z jiných jazyků, někdy i velmi odlišných. Slova, která se ještě plně nesžila s českou jazykovou strukturou, tzn. nepřizpůsobila se možnostem češtiny, pociťujeme jako cizí a jejich zápis, ale i výslovnost nám mnohdy činí velké obtíže.
Dotaz naší posluchačky se týká obecně známých slov, která jsou v češtině co do užívání dosti frekventovaná. Jejich výslovnost však není obtížná. Slovo bonboniéra pochází z francouzštiny a lze ho vyslovit dvěma způsoby, a to tvrdě s -ny- anebo měkce s -ni-.
Slovo garsoniéra je na tom v podstatě stejně. Pochází rovněž z francouzštiny a také se u něho uplatňuje dvojí výslovnost; opět můžeme slovo vyslovit tvrdě s -ny-, anebo měkce s -ni-. Je zajímavé, že zatímco u výrazu garsoniéra se vytvořil i hovorový, zkrácený výraz garsonka, u výrazu bonboniéra žádný takový slovotvorný proces neproběhl, a tak všichni svorně zůstáváme u výslovnosti původního slova, a to v každé situaci.

Vyskytují se v češtině další přejatá slova, která se vyslovují dvojím způsobem?

Dvojím způsobem se vyslovuje značné množství (rozmanitých) slov, ale pokud zůstaneme u stejného zakončení, pak mě napadá ještě slovo žardiniéra, které označuje nádobu či stojan na květiny. Výraz pochází rovněž z francouzštiny a opět se vyslovuje po n tvrdě i měkce (po d vždy tvrdě).

Pokud si potřebujeme ověřit správnou výslovnost, kam můžeme nahlédnout?

Vycházet můžeme jednak z České výslovnostní normy od Jiřiny Hůrkové, anebo ze Slovníku spisovné češtiny. Použít lze také Akademický slovník cizích slov, ale měli bychom si být vědomi toho, že se nejedná o kodifikační příručku a varianty tam uváděné u některých slov nemusejí být jediné správné.

Dnešní poslední otázka se týká spisovnosti, ale zcela jiných výrazů. Naši posluchačku by zajímalo, které varianty jsou spisovné: mrazák, nebo mražák a zamrazovací, nebo zamražovací.

Odpověď bude velmi prostá: Spisovné je pouze sloveso zamrazovat, a proto správné bude jen zamrazovací. U prvně jmenovaného výrazu je to trochu složitější. Spisovné je slovo mraznička, přičemž Slovník spisovné češtiny nově připouští také podobu mrazák, ale pouze hovorově, tzn. v mluveném spisovném projevu. Podoba mražák je pak krajně nespisovná.

autor: Jaroslava Nováková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.