Bonboniéra a slova podobná; mrazák versus mražák
Dnešní jazykový koutek bude věnován zejména výslovnosti některých přejatých slov. Naši posluchačku by zajímalo, jak správně vyslovovat slova typu bonboniéra či garsoniéra.
Český jazyk přejal v průběhu svého vývoje obrovské množství slov z jiných jazyků, někdy i velmi odlišných. Slova, která se ještě plně nesžila s českou jazykovou strukturou, tzn. nepřizpůsobila se možnostem češtiny, pociťujeme jako cizí a jejich zápis, ale i výslovnost nám mnohdy činí velké obtíže.
Dotaz naší posluchačky se týká obecně známých slov, která jsou v češtině co do užívání dosti frekventovaná. Jejich výslovnost však není obtížná. Slovo bonboniéra pochází z francouzštiny a lze ho vyslovit dvěma způsoby, a to tvrdě s -ny- anebo měkce s -ni-.
Slovo garsoniéra je na tom v podstatě stejně. Pochází rovněž z francouzštiny a také se u něho uplatňuje dvojí výslovnost; opět můžeme slovo vyslovit tvrdě s -ny-, anebo měkce s -ni-. Je zajímavé, že zatímco u výrazu garsoniéra se vytvořil i hovorový, zkrácený výraz garsonka, u výrazu bonboniéra žádný takový slovotvorný proces neproběhl, a tak všichni svorně zůstáváme u výslovnosti původního slova, a to v každé situaci.
Vyskytují se v češtině další přejatá slova, která se vyslovují dvojím způsobem?
Dvojím způsobem se vyslovuje značné množství (rozmanitých) slov, ale pokud zůstaneme u stejného zakončení, pak mě napadá ještě slovo žardiniéra, které označuje nádobu či stojan na květiny. Výraz pochází rovněž z francouzštiny a opět se vyslovuje po n tvrdě i měkce (po d vždy tvrdě).
Pokud si potřebujeme ověřit správnou výslovnost, kam můžeme nahlédnout?
Vycházet můžeme jednak z České výslovnostní normy od Jiřiny Hůrkové, anebo ze Slovníku spisovné češtiny. Použít lze také Akademický slovník cizích slov, ale měli bychom si být vědomi toho, že se nejedná o kodifikační příručku a varianty tam uváděné u některých slov nemusejí být jediné správné.
Dnešní poslední otázka se týká spisovnosti, ale zcela jiných výrazů. Naši posluchačku by zajímalo, které varianty jsou spisovné: mrazák, nebo mražák a zamrazovací, nebo zamražovací.
Odpověď bude velmi prostá: Spisovné je pouze sloveso zamrazovat, a proto správné bude jen zamrazovací. U prvně jmenovaného výrazu je to trochu složitější. Spisovné je slovo mraznička, přičemž Slovník spisovné češtiny nově připouští také podobu mrazák, ale pouze hovorově, tzn. v mluveném spisovném projevu. Podoba mražák je pak krajně nespisovná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik