Brambor nebo brambora?

1. březen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy brambory

Víte, jaký je rozdíl mezi bramborem a bramborou? A je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl? Nejen na brambory jsme se zeptali Martina Proška z Ústavu pro jazyk český.

Podstatné jméno brambor, resp. brambora, patří do nevelké skupiny jmen tzv. obourodých, to znamená, že může mít tvary různých rodů. Konkrétně slovo brambora na sebe může brát tvary ženského rodu, vzoru „žena“ nebo tvary rodu mužského neživotného, vzor „hrad“.

Podle slovníků spisovného jazyka doprovází rozdíl v rodu také rozdíl ve významu. Tvary rodu mužského jsou spojeny především s prostředím botanickým a označují brambor jako rostlinu. Nejlépe to dosvědčují samy tvary v botanickém názvu rostliny: brambor obecný nebo brambor hlíznatý.

V běžné řeči mívá podstatné jméno, o kterém hovoříme, častěji tvary rodu ženského. Jistě i posluchači sami doma běžně říkají spíše kolik chceš brambor než kolik chceš bramborů, brigádníci častěji říkají, že byli na bramborách než na bramborech apod.

Jsou ještě nějaké podobné případy?

Napadá mě ještě například podstatné jméno svízel. To může označovat jednak nějakou potíž nebo patálii, jednak polní bylinu s drobnými kvítky. Ve významu oné patálie může být svízel rodu mužského – ten svízel podle vzoru „stroj“ – nebo rodu ženského, tedy ta svízel podle vzoru „píseň“. Pokud má ale svízel označovat polní rostlinu, má pouze tvary rodu mužského.

Máme také řadu případů obourodých podstatných jmen, u nichž mezi tvary toho kterého rodu není žádný významový rozdíl, např. esej může být ta esej i ten esej. Podobně máme ten hřídel a ta hřídel, ten kyčel i ta kyčel a podobně.

Jen velmi výjimečně se setkáváme s případy, ve kterých může mít podstatné jméno všechny tři rody. To se týká například podstatných jmen rukojmí nebo imidž. Nepředstavujme si ale, že by se tvary všech rodů užívaly rovnoměrně, vždy jsou některé rody častější, jiné méně časté.

A co okurek – okurka?

Traduje se to opravdu velmi často jako příklad rozdílů v rodu, které se týkají rozdílů mezi Čechami a Moravou. Spisovný jazyk a také většina území Čech užívá ženský rod: okurka. Na území Moravy se však v běžné mluvě užívá rod mužský: okurek. Našlo by se ještě několik případů méně známých, např. české konev, moravské konva, české hadr, moravské hadra apod.

Na závěr ještě můžeme podotknout, že jsou i případy, ve kterých rod nepoznáme ze slova samotného, ale z jeho okolí. Řekne-li se např. vedoucí, poznáme, zda jde o muže nebo o ženu až např. podle shody s přídavným jménem: mladý vedoucí nebo mladá vedoucí.

autoři: Květa Bodollová , Martin Prošek
Spustit audio