Brdy oplývají legendami, najdete tu Hejkala i hejhálka

18. srpen 2020

Představíme-li si hejkala, vybaví se nám především lesní strašidlo v podobě zarostlého lesního muže, které vydává prapodivné zvuky. Jenže brdský Hejkal takový nebyl. I když je pravda, že byl obrostlý mechem.  Jednalo se o buk, který rostl nedaleko tvrziště hradu Vimberk. 

Místo setkávání

Památný strom byl starý něco málo přes 200 let, když jej před několika lety zlomil nápor vichřice. Tehdy se odlomila vzrostlá koruna, která dosahovala do výšky více než 30 metrů. Buk byl právě kvůli ní chráněn již od roku 1985. Obvod kmene činil 428 cm. Dřevokazná houba zakončila život velikána, jenž sehrál zajímavou roli v takzvaných dostaveníčcích.

V době, kdy nebyla koruna ještě poničena, bylo možno na stromě spatřit vyryté iniciály MK, které patřily Karlu Mikulíkovi ze Strašic. Ostatní iniciály se vázaly také k mlynářské rodině Mikulíků

Před I. světovou válkou se pod ním velmi často setkávala strašická mládež. Tomu nasvědčovaly i nápisy vyryté do kmene. V době, kdy nebyla koruna ještě poničena, bylo možno na stromě spatřit vyryté iniciály MK, které patřily Karlu Mikulíkovi ze Strašic. Ostatní iniciály se vázaly také k mlynářské rodině Mikulíků a dá se říci, že to byla jejich poslední setkání před vypuknutím I. světové války, z níž se někteří nevrátili. Bohužel je dnes tento svědek dávných setkání už jen torzem, které pomalu splývá s okolní přírodou.

Kraj, který žil příběhy

Výklad postavy hejkala, coby strašidla, je založen na mnoha rozličných teoriích. Podle jedné z nich se mělo jednat o lesního muže či strašidlo, které volalo na pocestné táhlým a děsivým „hééééj“. Kdo mu pak odpověděl, se zlou se potázal.

V Brdech měla být mimo samotného hejkala ještě jeho odvozenina, a to takzvaný „hejhálek“, který volal na hajné. V kraji, kde se buk s názvem Hejkal nachází, nebylo v minulosti mnoho práce. Lidé se zde živili porůznu, byli tady například uhlíři a kolomazníci, a právě ti mohli svým způsobem života a někdy také vzezřením připomínat ostatním lidem čerty, hejkaly a další nadpřirozené postavy. Už jen fakt, že ti, kdo v minulosti vykonávali tyto a podobné profese, byli považováni za „jiné“, „podivné“, někdy dokonce za „nebezpečné“, znamenalo jakési vyčlenění z většinové společnosti.

Od reality k fantazii je mnohdy jen krůček

Postavu hejkala si tedy lidé snadno spojili například právě s jedinci, kteří se živili lesním hospodářstvím. „Byli to chudáci, kteří neměli mnohdy ani oblečení a turisté se jich v těch prvopočátcích báli. Tito chudáci pak čekali od lidí nějakou finanční podporu, jelikož jim velmi často nosili tady po těch stezkách kufry z letních bytů,“ vysvětluje spisovatel Tomáš Makaj. Nedaleko buku Hejkal se nachází mlýn Melmatěj, k němuž neodmyslitelně patřila postava vodníka. Spolu s ním je jmenován i jistý učitel Svoboda ze Strašic, který se skutečně vyskytuje v matrikách jako poddaný, a byl místními považován za vodníka.

Vezmě tě Vincek!

Kousek od buku je další místo, které podnítilo fantazii mnohých zdejších obyvatel a návštěvníků na plné obrátky – v minulosti se tu měl oběsit vesnický chlapec Vincek. Na základě této nešťastné události krajem kolovaly pověsti, že tady Vincek po smrti straší. Podle Tomáše Makaje zde měl přestat strašit až kolem 50. let minulého století, ale rčení „Vezme si tě Vincek“ se zde zachovalo dodnes.

Jak se k Hejkalovi dostanete

Torzo buku se nachází v blízkosti tvrziště Vimberk. Přibližně 200 metrů po modré turistické značce na Dobřív se nachází bývalá křižovatka turistických značek a vedle ní stojí betonový sloup, na kterém je označení. Pak už jen stačí vydat se směrem k potoku a jste na místě. To, zda se zde setkáte s vodníkem, hejkalem, či duchem zemřelého Vincka, už je ale na vás a vaší fantazii.

autoři: Kateřina Dobrovolná , Tomáš Makaj | zdroje: Český rozhlas Plzeň , 100 zajímavostí ze starých Brd
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.