Česko sice nemá moře, ale je zahradní velmocí. Říká přední odbornice na zeleň Lenka Křesadlová

Kdy člověk začal kultivovat přírodu ke svému obrazu a vytvářet první zahrady?

Příroda byla vždy součástí života člověka, máme o tom výpovědi v podobě nejstarších maleb. V momentě, kdy člověk přestává být lovcem a  sběračem a  stává se tím, kdo kultivuje půdu, nastává i prvopočátek zahrad užitkových a odtud už je jen kousek k zahradám okrasným. Začíná se vyvíjet to, čemu říkáme zahradní umění.

Jak se v historii měnilo vnímání krajiny, přírody a zahrady?

Volná krajina jak ji známe dnes už je něco velmi kultivovaného. Ale pro člověka před mnoha sty lety byla příroda něčím hodně divokým. Byla tajemným místem se spoustou nebezpečí. Proto si kousíček přírody ohradil, a tím vznikla zahrada. 

Kde brali čeští zakladatelé zahrad inspiraci?

Za kolébku zahradního umění byla považována Itálie. Vzhledem k odlišným klimatickým i terénním podmínkám však ne všechno, co se dělalo v Itálii, bylo možné udělat i tady. Hledaly se tedy způsoby, jak Itálii napodobit. V Itálii se většina zahrad zakládala na svahu a měla krásné výhledy do kraje, protože tamní terén to umožňoval. Většina zbytku Evropy byla ale rovinatá a tyto monumentální výhledy do krajiny se uskutečňovat nedaly. Proto se tam uplatňuje další směr – francouzské baroko. V zahradách tohoto typu se výhledy do krajiny nahrazují dlouhými osami končícím na horizontu v nekonečnu, velkým měřítkem trochu na úkor detailu. Ve střední Evropě, a tedy i u nás, se italský a francouzský styl mísí a zakladatelé zahrad si vždy pro konkrétní místo a terén vybrali z obou stylů to, co se jim hodilo. I proto jsou zahrady u nás velmi specifické.

Je těžké park udržovat, nebo se udržovat v podstatě nemusí?

Kdybyste krajinářský park nechali opravdu jen na přírodě, tak zanikne. To si dnes bohužel málokdo uvědomuje, právě proto, že krajinářské parky na všechny působí jako příroda. To je ale omyl. Architekti se přírodou sice inspirovali, vybírali ta nejkrásnější zákoutí, jaká v ní viděli, vnášeli je do menšího prostoru parku, ale vzniklý komplex byla uměle vytvořená krajina. Pokud mají krajinářské parky zůstat zachovány, potřebují velmi náročnou péči.

Které zahrady v západních Čechách vnímáte jako zajímavé?

Velmi málo se ví, že Česko je zahradní velmocí. Jsme z tohoto pohledu zahradou Evropy. U vás na západě Čech jsou to především park zámku Kynžvart, klášterní zahrada v Kladrubech u Stříbra, barokní zámecký areál v Manětíně, pozoruhodný zámecký areál ve Valči, Horšovský Týn nebo Nebílovy. Česko má zkrátka v oblasti zahradního umění co nabídnout. Vždyť například v publikaci o zahradách naší republiky je v Čechách popisováno 130 historických zahrad a na Moravě 170. A to zdaleka nejsou zdaleka všechny.

Čemu všemu se při své práci věnuje, mění se vnímání krajiny postupem času, klademe poslední dobou větší důraz na přírodu, proč se pustila do psaní knih a které publikace má na svém kontě? Poslechněte si rozhovor s Lenkou Křesadlovou!