Chladicí nebo chladící? Kropicí nebo kropící? Ověřte si, zda to umíte správně
Je zajímavé, kolik dotazů přicházejících každoročně do jazykové poradny Akademie věd se týká tématu slovesných tříd. Problém je, že tazatelé si neuvědomují, na co se to vlastně ptají. Jejich dotazy totiž vlastně nesměřují na slovesa a jejich třídění. Zajímají je tvary přídavných jmen. Jenže, jak už to tak v jazyce bývá, všechno souvisí se vším.
Jak souvisejí slovesné třídy s přídavnými jmény? Souvisejí tehdy, když je přídavné jméno utvářeno ze slovesa. Každý jistě někdy řešil, zda má napsat přídavné jméno řídící s dlouhým í, nebo řídicí s krátkým i, zda použít tvar školicí nebo školící, mrazicí nebo mrazící, chladicí nebo chladící, kropicí nebo kropící, žehlicí nebo žehlící.
Dějová a účelová přídavná jména
Obě tyto skupiny přídavných jmen jsou tvořeny ze sloves. V češtině rozlišujeme pět slovesných tříd. Dělíme je podle koncovky ve tvaru 3. osoby čísla jednotného v přítomném čase. Slovesa 1. třídy mají v tomto tvaru koncovku -e (a vzory nese, bere, peče, maže a tře). U sloves 2. třídy se vyskytuje koncovka -ne (a vzory tiskne, mine, začne). Ve 3. třídě mají slovesa koncovku -je (vidíme ji u vzorů kryje a kupuje). Do 4. třídy patří slovesa zakončená na -í (a vzory prosí, trpí a sází), a konečně 5. třída obsahuje slovesa zakončená koncovkou -á (s jediným vzorem: dělá).
Problém s krátkým či dlouhým i řešíme pouze u přídavných jmen utvářených od sloves 4. slovesné třídy, která obsahují ve kmeni příponu -i-. Zní to složitě, ale je to jednoduché. Jsou to slova jako lepit (kde lep- je kořen, -i- je ta přípona, o kterou nám jde, a -t je koncovka), podobně kropit, kosit, chladit, mrazit, žehlit, řídit. Účelové přídavné jméno pak od nich tvoříme pomocí přípony s krátkým i (např. chladicí box je box určený k chlazení), kdežto dějové přídavné jméno utvoříme příponou s dlouhým -í- (Obklad, chladící jeho horké čelo, byl příjemný.).
Pomůcka
Můžeme si pomoci například tak, že porovnáme tvar přídavného jména se slovy utvořenými od sloves ostatních tříd. V žádné jiné slovesné třídě k problému se záměnou tvarů nedochází a lidé si je nepletou. Slovesa tam totiž využívají mnohem odlišnější přípony. Např. ve větě „Kopírovací stroj stál v rohu.“ se jedná o stroj určený ke kopírování, tedy účelové přídavné jméno, kdežto ve větě „Kopírující stroj se náhle zastavil.“ jde o stroj právě vykonávající činnost kopírování, přídavné jméno zde popisuje probíhající děj. Tam, kde bychom použili slovo kopírovací, použiju ve spojení chladicí box slovo s krátkým i, protože obojí vyjadřuje účel, tam kde bych použila „kopírující“, použiju ve spojení „obklad chladící jeho čelo“ slovo chladící s dlouhým í, protože chci vyjádřit probíhající děj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka