Chuť na sladké a nechuť na sex? Špatná nálada a věčná ospalost? Za vším může být zimní smutek

Člověk se po tisíce let přizpůsoboval rytmům přírody podobně jako jiné organismy. Střídaní ročních období spojené s měnící se intenzitou slunečního záření a kolísající délkou dne a noci ovlivňuje rostliny i živočichy. Mnohé organismy podle nich řídí například dobu svého květu, intenzitu růstu nebo období plození potomstva.

Toho, že sluneční světlo může ovlivňovat i náladu a zdraví lidí, si lékaři všimli už ve starověkém Řecku před více než dvěma tisící lety. Ale až medicína 20. století zjistila, že vystavení slunečnímu záření jistým způsobem seřizuje vnitřní hodiny lidského těla. Tyto hodiny regulují tzv. cirkadiální rytmy, tedy cyklus bdění a spánku, ale také hormonální aktivitu, trávení a další tělesné funkce.

Světlo působí na naše tělo prostřednictvím receptorů umístěných v sítnici oka. Tady se světelné signály mění na elektrické a nervovými buňkami putují do různých částí mozku. Neurologové zjistili, že signály z oka směřují kromě jiného také do té části kůry mozkové, která reguluje náladu a myšlení.

Moderní doba nám umožňuje (nebo po nás dokonce vyžaduje) být stejně aktivní během celého roku bez ohledu na roční období. To vede ke stavu, kdy mnozí lidé během zimních měsíců vstávají do práce ještě za tmy a už za šera se z práce vracejí. Mnoho lidí navíc pracuje v prostorách jen s minimem nebo s vůbec žádným přímým denním světlem.

Sezónní afektivní porucha neboli „zimní smutek“

Už v 19. století byly v lékařské literatuře popsány případy lidí, u kterých se objevila pravidelná sezonní deprese během zimního období. Na jaře opět sama odezněla. Se systematickým zkoumáním problému se ale začalo až v 80. letech 20. století. Odborníci zjistili, že intenzivní světlo může ovlivnit hladinu melatoninu, a lékaři začali experimentovat s fototerapií neboli léčbou světlem.

Čtěte také

Modré světlo z displejů může narušit spánek. Slepota nehrozí

Pozdější rozsáhlé výzkumy potvrdily, že část psychiatrických pacientů trpí sezonními depresemi, které jsou vázány na zimní období. Ovšem lékaři také zjistili, že mnohem více lidí zažívá podobné problémy, i když v podstatně menší intenzitě. Vžil se pro ně termín sezonní afektivní porucha nebo zkratka SAD (z anglického seasonal affective disorder), ale neodborně se jí někdy říká též „zimní smutek“.

Typickými projevy jsou pocity nedostatku energie, únavy až vyčerpanosti, zvýšená spavost, a to i během dne a po dostatečně dlouhém nočním spánku. Postižený trpí problémy s koncentrací, zvýšenou podrážděností, přejídáním, které je často spojené s vyšší chutí na uhlohydráty. Součástí potíží může být i pokles libida, tedy chuti na sex.