Chystáte se v srpnu vysazovat jahodník? Na záhon po jahodníku ho nesázejte
Jahodový záhon dobře poslouží 3 až 4 sezóny. Potom jahodník zlikvidujte a novým osaďte jiný záhon. Na původním místě hrozí napadení chorobami a plísněmi, které by vás připravily o chutné plody.
Na jahodník, se kterým počítáte ještě pro další sezónu, nastupte po sklizni s nůžkami nebo srpem a s hnojivem. „Odplozený jahodník nakrátko seřízneme. Základy mladých listů ponecháme, ale všechny starší listy odstřihneme asi 5 cm nad srdíčkem. Stejně tak zlikvidujeme odnože, aby se matečná rostlina příliš nevysilovala,“ radí zahradník Jan Kraus. Čím potom jahodník pohnojit? A můžete odstřižené odnože použít jako sazenice?
Vrbovka malokvětá je známá jako bylinka na problémy s prostatou. Nenápadná rostlina se přimíchává i do detoxikačních čajů. Nepřehlédnutelná je její příbuzná vrbovka úzkolistá, která se vyznačuje sytě růžovými květy a dorůstá do výšky až 1,5 m. „Má také příznivý vliv na prostatu a ledviny. Kromě toho odstraňuje pocity úzkosti, stresu, a měla by dobře fungovat i na bolesti hlavy způsobené psychickými problémy,“ popisuje účinky vrbovky úzkolisté bylinkářka a farmářka Štěpánka Janoutová.
Vlastní bylinkové oleje na ochucení salátů a dalších jídel si vyrábí Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin. Proč do nich dává výhradně sušené bylinky? Od Jany Vlkové dále přinášíme tip na ledové kostky s jedlými kvítky a recept na Profiterolky s fenyklovým květem.
Zveme např. na Sokolovské slavnosti vína 6. 8. na nádvoří zámku v Sokolově, na výstavu denivek a gladiol 6. a 7. 8. v Nepomuku, na 45. letní výstavu květin 12. až 14. 8. ve Staňkově a na výstavu obrazů a artefaktů s využitím textilních materiálů do konce srpna v klášteře Teplá.
180 let Prazdroje připomíná výstava v Pivovarském muzeu v Plzni. Vznikala několik měsíců a výsledek stojí za vidění. Anna Peřinová, vedoucí oddělení historických sbírek plzeňského pivovaru, vyjmenovává několik mezníků z dějin Prazdroje a představuje nejzajímavější exponáty. Výstava potrvá do 24. února příštího roku.
Černoušek pestrý je asi nejčastěji se vyskytující houbou rodu černoušek. Přesto na tuto polopodzemku natrefíte málokdy. Roste v parcích a lesích, spíš v teplejších oblastech. O letošním nálezu v Plzni mluví mykolog Zdeněk Hájek. Jak černoušek pestrý vypadá? A které houby jsou mu podobné?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.