Čísla a číslice

Tazatelé se nás často ptají, jestli se číslice vyšších řádů oddělují mezerami. Odpovídáme, že pokud zapisujeme číslovky vyšších řádů, pak je pro přehlednost můžeme členit do skupin o třech místech: 5 000, 200 000, 1 300 000 apod. Zdůrazňuji přitom, že členit je můžeme, nikoli musíme. Jsou ale texty a situace, ve kterých je členění tak rozšířené, že jde téměř o pravidlo. Je to hlavně v bankovnictví a v účetnictví. Jestliže často píšete třeba peněžní částky, mohou se z bezpečnostních důvodů skupiny tří čísel oddělit tečkou: 5.000, 200.000, 1.300.000 apod.

Kdy číslicí a kdy slovem

Slovem píšeme číselné údaje zvláště v textech, které nejsou řekněme přísně matematické a ve kterých čísla nepřevládají. Hranice matematických a nematematických typů textů se nedá přesně vymezit, platí ale nejdůležitější zásada, a to je jednotnost. Rozhodneme-li se psát slovy, musíme psát slovy všechny číselné údaje v celém textu a naopak, rozhodneme-li se pro číslici, musíme důsledně vypisovat počty číslicemi, a to opět v celém textu.

Zvlášť nebo dohromady

Zvlášť se píší číslovky základní, tedy ty, které mají tvary podstatných jmen nebo zájmen, např. jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm, dva tisíce dvě stě třicet jedna. Takové číslovky můžeme napsat dohromady jen ve výjimečných případech, např. na složenkách, lze z bezpečnostních důvodů psát číselný výraz vyjadřující částku dohromady. V tom případě ale musíme napsat odděleně značku měny. Odděleně píšeme i řadové číslovky, které mají tvary přídavných jmen a jsou odvozeny od číslovek, o kterých jsme už hovořili. Takže např. stejně jako dvacet dva napíšeme odděleně, tak i řadovou číslovku dvacátý druhý napíšeme odděleně, s mezerou mezi dvacátý a druhý. Ale stejně jako píšeme dohromady jedenadvacet, musíme napsat i řadovou číslovku dohromady: jedenadvacátý.