Člověk člověku vlkem
Minulý pátek vynesl plzeňský Krajský soud rozsudek v záležitosti odškodnění za nemajetkovou újmu. Tu utrpěl jeden manželský pár z Karlových Varů během rekonstrukce domu, v němž obýval nájemní byt. Případu se věnuje Lubomír Stejskal.
To, co je pro jednoho přínosem, může být pro jiného noční můrou. Vyprávět o tom by mohl, a před soudem v Plzni tak také učinil, jistý pan Oldřich. Také jménem své manželky, která se soudního verdiktu, považovaného jím samotným za jisté zadostiučinění, už nedočkala. Oba žili více než tři desetiletí v domě na karlovarském Mattoniho nábřeží. Nemovitost koupil před sedmi lety pan podnikatel Štefan a zanedlouho se pustil do její rekonstrukce. Přesněji řečeno nikoli on, ale jeho bratr Marian, jenž od Štefana jako vlastníka získal plnou moc. Součástí opravy domu byly i výpovědi nájemníkům. Pan Oldřich s manželkou Květou se tomu nebránili, ale protože majitel jim nezajistil odpovídající bydlení, v rekonstruovaném domě zůstali.
Tím si ovšem předplatili vstupenku do pozemského očistce. Čekal je život bez koupelny a toalety, při opravě střechy jim opakovaně do příbytku napršelo, voda a plíseň udělaly své. Není divu, že manželé nebyli schopni dlouhodobě snášet důsledky vlčího jednání obou bratrů. Po čase rezignovali a vzali zavděk ubytovnou. Pokud měli v té době pocit, že prohráli, tak nikoli neprávem. Naštěstí u této nespravedlnosti nezůstalo. Páteční verdikt Krajského soudu hovoří jasně: pan Oldřich utrpěl nemajetkovou újmu a náleží mu odškodnění ve výši 75 tisíc korun. Z textu rozsudku je zřejmé, že bydlení Oldřicha a Květy bylo nedůstojné a že takovýto zásah do jejich soukromí odporuje dobrým mravům. Soudce také nenechal nikoho na pochybách, že ačkoli jeden z bratrů měl plnou moc, po právní stránce odpovědnost za to, co se v domě dělo, ležela na bedrech majitele. Když v justiční síni zazněla soudcova otázka určená majiteli domu, jestli někdy vyjádřil nesouhlas s tím, jak jeho bratr Marian rekonstrukci provádí, pan Štefan odpověděl, že toto nikdy neřešil. Takovýto líbivou módní mluvou vyjádřený alibismus nemůže před soudem obstát. Majitel si musel být vědom toho, že se v domě dějí nepravosti. Přesto nezasáhl – a tím podle soudu pochybil.
Můžeme tedy shrnout a z této kauzy, kterou zrodil nedostatek dobré vůle a zdravého rozumu, vyvodit obecné poučení. Člověk, který ví, má řešit a neřeší, je tím, kdo se z pohledu paragrafů chová nesprávně. Dnes tak populární slovní spojení „tohle neřeš“ se nemusí vždy vyplatit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
