Covid-19 je jedním z rizikových faktorů pro vznik infarktu myokardu

22. leden 2021

Nejčastější příčinou infarktu myokardu je ucpání srdeční tepny způsobené krevní sraženinou. A koronavirus SARS-CoV-2 kromě jiného způsobuje vyšší srážlivost krve.

SARS-CoV-2 je stále předmětem výzkumů, které v kombinaci se zkušenostmi lékařů v nemocnicích po celém světě přinášejí poznatky o jeho působení na lidský organismus. „Možných dopadů na srdce je několik. Srdce může být postiženo myokarditidou, což je zánět srdečního svalu, který nesouvisí s ucpáváním srdečních cév. Podobně jako u jiných infekcí viry nebo bakteriemi může dále následkem systémové zánětlivé reakce dojít k nestabilitě aterosklerotického plátu v některé z tepen zásobujících srdeční sval. Na plátu se pak může vytvořit krevní sraženina, která tepnu kompletně ucpe. Při onemocnění covid-19 je také zvýšená celková srážlivost krve. To znamená vyšší riziko vzniku nejen infarktu myokardu, ale i cévní mozkové příhody, hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie,“ vysvětluje prof. MUDr. Richard Rokyta, přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Infarkt myokardu se někdy ohlašuje předem

Hlavní rizikové faktory pro vznik infarktu myokardu:

  • kouření
  • zvýšená hladina cholesterolu
  • vysoký krevní tlak
  • cukrovka
  • obezita
  • genetická dispozice
  • dlouhodobý stres
  • nedostatek pohybu
  • nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny

Už několik dní před tím, než dojde k infarktu, může člověk pociťovat příznaky. „U nezanedbatelné části pacientů jsou to mírné bolesti na hrudi při námaze, které v klidu odezní a tak jim obvykle nevěnují pozornost. Jsou to ale varovné příznaky, které potom mohou skončit akutním infarktem. Vlastní infarkt je asi v 80 % doprovázen různě charakterizovanou bolestí (svíravá, pálivá, tlaková, palčivá) většinou za hrudní kostí, tedy uprostřed na přední straně hrudníku, která pacienta překvapí. Postižený má kratší dech, začíná být dušný, je úzkostný, může se opotit a mít pocity na zvracení. To jsou typické příznaky infarktu myokardu. Přibližně 10 % pacientů mívá bolesti odlišné, např. mezi lopatkami vystřelující do krku nebo neurčité v oblasti hrudníku. A asi 10 % pacientů nepociťuje žádné typické bolesti na hrudi, ale může mít nespecifické příznaky a vlastně ani nevědět, že jim infarkt hrozí nebo právě probíhá,“ popisuje doc. MUDr. Ivo Bernat, vedoucí lékař úseku Intervenční kardiologie plzeňské Kardiologické kliniky.

Prodlení u srdečního infarktu může být fatální, jak říkají lékaři, čas je sval. Pacient by se měl co nejrychleji dostat na katetrizační sál, důležitá je nejen nemocniční, ale také přednemocniční péče. Tu si prof. MUDr. Richard Rokyta pochvaluje: „Velmi intenzivně a dlouhodobě spolupracujeme se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje. Už během zásahu nám záchranáři posílají elektrokardiogram (EKG), současně je aktivován tým intervenčních kardiologů, aby byl připraven na katetrizačním sále. Záchranka jezdí přímo na sál. Oproti dřívějšku teď ještě před katetrizací provádíme rychlý výtěr z nosu pro antigenní test na covid-19 a hned potom pacienta přebírá katetrizační tým, aby co nejrychleji zprůchodnil uzavřenou infarktovou tepnu.“

První pomoc při podezření na infarkt myokardu

Čtěte také

Záchrannou službu (155) je nutné neodkladně volat, jestliže bolest na přední straně hrudníku trvá více než 10 minut a neustupuje. „Pak je dobré pacienta umístit do polosedu, zajistit mu přívod čerstvého vzduchu, případně uvolnit těsné oblečení. Pokud by se před příjezdem rychlé záchranné pomoci jeho zdravotní stav zhoršil a začal by kolabovat nebo měl zástavu oběhu, musíme ihned zahájit rychlé stlačování hrudníku nad dolní částí hrudní kosti, přibližně 100krát za minutu do hloubky 5 cm. V řadě případů je možné provádět telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci podle pokynů operátora. Když je postižený sám, měl by si vzít jednu tabletu Acylpyrinu nebo Aspirinu a nechat ji rozpustit v ústech, přivolat záchranáře a pokud možno obrátit se na souseda nebo jiného člověka v bezprostřední blízkosti, který by mu při zhoršení stavu poskytl první pomoc,“ radí doc. MUDr. Ivo Bernat.

Kardiologická klinika Fakultní nemocnice Plzeň je jediným pracovištěm v Plzeňském kraji, které poskytuje péči pacientům s akutním infarktem myokardu, a to v non-stop provozu, tj. 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Plzeňští intervenční kardiologové pod vedením doc. MUDr. Ivo Bernata začali v r. 2007 jako první v České republice provádět srdeční katetrizace a intervence (zavádění výztužek – stentů do tepen zásobujících srdeční sval) přes tepnu ze zápěstí (do té doby se dělaly nejčastěji přístupem z třísla). Nejdřív se jednalo o plánované výkony a od r. 2008 katetrizace a intervence přes tepnu ze zápěstí provádějí také u akutních pacientů. V současné době už je tento přístup na celém světě doporučovaným přístupem první volby.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.