Do šumavských řek se vrací stovky lipanů
Pracovníci správy šumavského národního parku začali vracet do šumavských řek stovky lipanů podhorních. Lipan patřil k původním obyvatelům šumavských vod, kterého v minulosti začal vytlačovat pstruh.
Na území parku jsou čtyři rybářské revíry - Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná. Podle zarybňovacího plánu musí pracovníci parku vysadit každý rok do každého revíru 300 lipanů. Do Křemelné dokonce 500 ryb. Dohromady je to asi 1400 jednoročních ryb, což jsou ryby o velikosti kolem deseti centimetrů.
"Jednoroční ryba se musí vysazovat už v září, v řece si musí naučit přejít na přirozenou potravu, to všechno dříve, než se ochladí voda, aby přežila do jara. Bylo by lepší vysazovat ryby až třeba ve dvou letech, ale na jejich odchov už nemáme vhodné rybníčky", říká mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Do šumavských řek se dlouhodobě daří vracet druhy ryb, které sem patří. Díky tomu se rybí populace v pstruhových vodách přibližuje přirozené rovnováze, jak druhové tak i věkové. Správci parku proto vypouští do řek ještě pstruha potočního, mníka jednovousého a střevli potoční.
V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou "chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu. Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.
Zvětšit mapu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Inzeroval tam i Google, nyní svou reklamu stáhl
-
Reforma péče o duševní zdraví se zmařila, říká psychiatr. Duševní obtíže má přitom 16 procent Čechů
-
Týdeník iROZHLASu: od soudu s Ferim přes výhled do Unie po památník romského holokaustu
-
Spíš pomalé zotavování než ekonomický zázrak. Řecko se zvedá, životní úroveň obyvatel ale klesla